České školství by mělo podat pomocnou ruku dospělým studentům nebo rodičům s dětmi, kteří se vracejí do školních lavic. Stále více lidí si totiž chce po letech prohloubit své znalosti, ale systém na takovou situaci není připraven. Upozorňuje na to analýza evropského projektu zaměřující se na úroveň vyššího a vysokého školství v Evropě.
Se studiem rostou znalosti, ale hlavně sebevědomí a víra ve vlastní síly. Toto je podle prezidenta Asociace pokračujícího univerzitního vzdělání Boba Wiltenburga důvod, proč se na vysoké školy vrací stále více dospělých lidí. "Ve Spojených státech už například tradiční věková skupina 18 až 22 let nepředstavuje na univerzitách většinu studentů. Zájem mají hlavně starší," přiznal před časem Wiltenburg na serveru msnbc.com.
Vzdělání pro každého
Podle studie evropského projektu Eurashe se tato situace týká i Česka, kde stoupá podíl dospělých lidí, kteří se na vysoké školy vracejí ze zaměstnání. "Problém ale je, že mnoho pracujících nevydrží studovat celou dobu a například po dvou letech svou snahu vzdají. Je to náročné nejen pro systém, ale také demotivující pro studenty," tvrdí spoluautorka studie a odbornice na terciální vzdělávání Magda Kirschová. Podle ní jsou z tohoto důvodu důležité takzvané krátké studijní programy, které umožní dosáhnout na vyšší vzdělání znevýhodněným studentům.
O zavedení systému krátkých studijních programů nyní uvažuje ministerstvo školství které by tuto novinku chtělo prosadit na úrovni vyšších odborných škol. "Jejich studijní programy by se mohly zkrátit na dva roky, upravit jejich náplně, aby je uznávaly i univerzity, plánujeme také zavést nový kreditní systém pro převod dosažených výsledků studia," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ ředitel odboru vyššího odborného a dalšího vzdělávání Jakub Stárek.
Ve stopách Evropy
V praxi by to fungovalo tak, že po dvou letech studia na vyšší odborné škole by student mohl přejít na roční bakalářský obor, do kterého by se mu započítal určitý počet kreditů získaných na předchozí škole. V Evropě to není nic neobvyklého. Podle studie to funguje ve Francii, Velké Británii, v Německu či severských zemích, kde se krátké studijní programy zaměřují zejména na ekonomické, správní a technické obory.
"Samozřejmě, že to má i své nevýhody. Například ve Francii jdou touto cestou i studenti, kteří by mohli jít na vysokou rovnou. Také je kladen menší důraz na studium jazyků, což je nepříjemné v praktickém životě," dodává Kirschová.
Hlavním argumentem pro zavedení tohoto systému však zůstává pracovní uplatnění absolventů. Podle studie si práci najde 90 - 95 procent studentů, kteří projdou těmito prakticky zaměřenými programy: "I v budoucnu budeme potřebovat stále více odborníků a technicky zaměřených lidí a tohle je způsob, jak jim nabídnou dobré vzdělání."
