Český paradox: vysokoškoláků sice každým rokem skokově přibývá, ale těch, kvůli kterým se počty škol původně navyšovaly, se nedostává. Řeč je o technických inženýrech. Naopak ekonomů a humanitně vzdělaných lidí je příliš. Budoucí vláda proto plánuje změny. Budou velké a některé prý budou bolet - třeba povinná maturita z matematiky nebo placení školného. "Lepší příležitost k reformám už ale nebude," hodnotí odstupující ministryně školství Miroslava Kopicová.
Když se minulý víkend sečetly volební lístky a většinu z nich získala pravice, bylo jasno: zemi čekají rozsáhlé reformy. Neubrání se jim ani školství. "Zatímco bylo totiž v posledních měsících tématem číslo jedna zadlužení státu, nyní to bude hrozba ztráty konkurenceschopnosti," vysvětluje Miroslava Kopicová, která se kromě ministerstva školství angažuje také v organizaci POPR. To je skupina odborníků, která spolupracovala s Topolánkovou i Fischerovou vládou a nyní nabízí své plány i Petru Nečasovi.
Podle skupiny, v níž zasedají ekonomové, průmyslníci, politologové i akademici, už se totiž nelze spoléhat jen na daňové prázdniny a levnou pracovní sílu. To už zahraniční firmy neosloví. "Stali jsme se nejdražší ekonomikou v regionu. Jsme čtyřikrát dražší než Čína a dvakrát dražší než země Balkánu," podpořila své tvrzení čísly Kopicová.
Dosavadní životní úroveň proto nebude možné udržet bez kvalitnějšího školství, výzkumu a průmyslových inovací. Česko se podle ní musí přeměnit z levných montážních závodů na výzkumnou velmoc. A stejně jako bohaté západoevropské státy začít přesouvat hůře placené manuální práce dál na východ.
Školné a nutné investice do výzkumu
"Musíme přepsat mapu českého školství," podporuje Kopicovou další člen POPRu - sociolog Petr Matějů. Univerzit bude podle něj méně, budou ale kvalitnější. Školy se totiž rozdělí na výzkumné, vzdělávací a profesní. V oblasti aplikovaného výzkumu budou spolupracovat s firmami. "Průmysl už prostě nebude moct jen tunelovat školství tím, že si odebere absolventy. Bude muset přispět i na jejich výchovu," popisuje nutné změny Matějů.
Navíc studium už nebude zadarmo. Školné ostatně doporučuje vládě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). "České vysoké školy jsou příliš těžkopádné a uzavřené. Žijí jen z peněz, které jim posílá stát, a to podle toho, kolik studentů zasedá v přednáškových sálech. Nic je tak nemotivuje zlepšit kvalitu výuky," říká americký expert Thomas Weko z OECD.
Nyní jsou dveře k zavedení školného otevřené. Platit by se mělo začít zhruba za tři roky, jeho výše se bude lišit podle oboru. Studia humanitní budou pravděpodobně levnější než studia medicíny či techniky. Cena se bude pohybovat mezi pěti až deseti tisíci korunami za semestr. Týkat by se to ovšem mělo jen těch mladých lidí, kteří na univerzity nově nastoupí. Stávajících vysokoškoláků se změna nedotkne.
Končící vláda premiéra Jana Fischera už půdu pro školné připravila: jednomyslně schválila systém studentského spoření, grantů a půjček. Právě tím pravicové strany zavedení školného podmiňovaly. Návrh vypracoval právě Petr Matějů a vládě ho předložila ministryně školství Miroslava Kopicová.
"Navržené reformní řešení se nám líbí. Dnes se nabídka vzdělání skutečně ne vždy protíná s poptávkou. Například po technických inženýrech je obrovský hlad. Není proto ani tak velký problém vybudovat v Česku nějaké inovační centrum, daleko složitější je ho pak naplnit kvalifikovanými lidmi," zhodnotil marketingový ředitel mladoboleslavské škodovky Radek Špicar.
Kromě školného by ale zavedl ještě jednu povinnost: školy by podle něj měly pravidelně zveřejňovat míru uplatnitelnosti svých absolventů - tedy na jakých místech pracují a jaký berou plat.
Povinná maturita z matematiky
Reformy ale nezasáhnou jen univerzity. Změny nastanou i na školách základních a středních. Stále se například počítá s projektem státních maturit. "Musí skončit praxe, kdy může mít maturitu prakticky každý," říká Kopicová. Jednotná zkouška podle ní naprosto přirozeně vyřeší nedostatek lidí ochotných pracovat manuálně. Kromě toho pomůže zmírnit problém s nedostatkem studentů technických škol.
Do budoucna totiž projekt počítá s povinnou zkouškou z matematiky. "Je to jediný způsob, jak získat vysoce specializované technické odborníky. Pokud se znovu nebude klást důraz na matematiku a fyziku už na základní a střední škole, na technické školy se sice možná přihlásí víc zájemců, studium ale nakonec většinou nedokončí," souhlasí personalistka společnosti ČEZ Hana Krbcová.
