Rusky se učí čím dál víc českých dětí. Expert rodičům: Neradit!

Zájem o ruštinu roste. Na základní škole nebo na nižším stupni víceletých gymnázií se ji v uplynulém školním roce učilo 51 689 dětí. To je více než dvojnásobek ve srovnání se školním rokem 2011/2012. Vyplývá to ze statistik ministerstva školství. Souvisí to mimo jiné se zavedením povinného druhého cizího jazyka na ZŠ v roce 2013. Tehdy žáků meziročně přibylo více než 15 tisíc.

Aktuálně je ruština třetím nejčastěji vyučovaným jazykem za angličtinou a němčinou. Zájem o ruštinu se ale netýká jen základních škol, ale také v dalších vzdělávacích institucích.

Například v jazykové škole Jipka v podzimním semestru 2015 vzrostl počet zájemců o studium ruštiny o 35 procent. "Největší vzestup zájmu vidíme především ve věkové kategorii 20 až 30 let a jedná se v 70 procentech o úplné začátečníky, tedy studenty, kteří daný jazyk v minulosti nikdy nestudovali. Někteří ruštinu potřebují pro své zaměstnání, pro některé se jedná o koníček," uvedla ředitelka Jipky Martina Nováková.

Znalost ruštiny je čím dál častějším požadavkem zaměstnavatelů. Podle ředitelky pracovního portálu Profesia.cz Zuzany Lincové ji podniky chtějí hlavně od programátorů, obchodníků a strojních inženýrů. "Mezi lety 2014 a 2015 jsme zaznamenali výrazný nárůst nabídek, kde zaměstnavatelé znalost ruského jazyka požadují - jejich počet vzrostl o 35 procent," uvedla. Připomněla, že loni do Ruska vyvážela více než pětina tuzemských exportně zaměřených firem.

Na rozdíl od rozšířenějších jazyků stále na ruštinu chybějí kvalitní výukové materiály, myslí si Jakub Konečný z katedry ruštiny na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. "Je sice patrná vzestupná a zlepšující se tendence, nicméně je stále ještě co dohánět. Ve snaze zaplnit díru na trhu také vznikají líbivé a moderně vypadající publikace, které jsou však při bližším zkoumání a po prověření v praxi naprosto nepoužitelné," řekl.

Upozornil také na to, že ruština se stejně jako jakýkoliv jiný jazyk vyvíjí. Varoval proto před tím, aby současným žákům radili rodiče, kteří se v mládí ještě ruštinu učili. "Setkávám se s tím, že rodiče se ohrazují proti výslovnosti, která je dle jejich názoru špatná, byť je v souladu se současnou normou, ale v rozporu s tím, jak se učili oni. Jiná norma je také v oblasti grafiky a vzhledu některých písmen azbuky. Ve finále tedy může nastat paradoxní situace, že rodiče svým dětem spíše 'škodí', když argumentují tím, že oni se to učili jinak a vědí to lépe," dodal.