Žáci si založí fiktivní firmu a nakládají s ní jako se skutečným podnikem. Musí se rozhodnout, jaká bude právní forma společnosti a její činnosti. Studenty to baví a naučí se tak zábavnou formou základy podnikání.
Fiktivní firma je z velké části výtvorem samotných žáků a studentů, jejich učitelé jim pouze pomáhají a radí. Napřed si zakladatelé společnosti musejí vymyslet, jaké služby bude jejich podnik nabízet nebo co bude vyrábět. Pak začínají obchodovat, přestože produkty existují pouze na papíře.
ČTĚTE TAKÉ: Studenti žehrají na vyšší odborné školy
Tento předmět si pochvaluje pražská vzdělávací instituce Euroškola Praha, jejíž studenti fiktivní firmy zakládají minimálně deset let. "Učí se fiktivně a na veletrzích fiktivních firem ji prezentují. Jsou za to normálně známkováni a baví je to," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ zástupkyně ředitele Euroškoly Jitka Javorská.
Firmy mají své ředitele i sekretářky
Žáci musí zažádat o výpis z živnostenského rejstříku a o zápis do obchodního rejstříku, poslat žádost o otevření běžného účtu do některé z fiktivních bank, přihlásit se k placení daní, zdravotního a sociálního pojištění. Fiktivní firma má svého ředitele, sekretariát, marketing, právní, zásobovací i odbytové oddělení a všeobecnou i mzdovou účtárnu.
Euroškola nabízí různé služby. Od plastických operací až po distribuci módního textilu a pořádání kulturních akcí. Další školy nabízejí služby pojišťoven, cestovních kanceláří. "Naleznete zde i pohřební službu, platnéřství a kliniku asistované reprodukce, rozhlasové stanice nebo také letiště či leteckou společnost," popisuje Zoja Franklová z Národního ústavu odborného vzdělávání, který vydal publikaci Fiktivní firmy v České republice 1992 - 2008.
Tento předmět důvěrně znají mezi jinými i studenti Vyšší odborné školy ekonomické a zdravotnické a Střední školy Boskovice. "Jedná se o zajímavou a přitažlivou formu výuky, která je zaměřena na praktické procvičování získaných znalostí z oblasti ekonomiky, účetnictví, daní, managementu a marketingu. Absolventi jsou tak lépe připraveni do praxe," vyzdvihnul přednosti tohoto předmětu na webových stránkách ředitel školy Jindřich Friedl.
ČTĚTE TAKÉ: Na školách učí málo mužů. Liškův úřad to chce změnit
V České republice existuje 308 fiktivních firem a největší část z nich působí na obchodních akademiích. „Práce ve fiktivní firmě žáky obvykle velmi baví a jsou mnohem více motivovaní naučit se i nezáživnou, ale nutnou administrativu. Svoji firmu většina z nich předá svým nástupcům z nižšího ročníku, a tak tedy její vyúčtování musí být v pořádku, nesrovnalost neukončí zvonek, jímž začíná přestávka," dodala Franklová. Díky práci ve fiktivní firmě plánuje řada studentů, že si po absolvování školy založí podobný podnik, jenže skutečný.
Školy fiktivní firmu samy prezentují
Jakmile se podaří firmu založit, je třeba připravit propagační materiály a katalog. Aby se rozhýbaly obchody, musí studenti oslovit zákazníky v České republice i v zahraničí, případně vystavovat na některém z veletrhů. Nejvýznamnější akcí tohoto druhu u nás je Mezinárodní veletrh studentských firem, který se koná příští týden.
Prvotní koncept fiktivních firem vznikl již v sedmnáctém století na území dnešního Německa. Pro současnost byly fiktivní firmy znovuobjeveny jako součást praktické rekvalifikace nezaměstnaných v druhé polovině dvacátého století. Tento nápad se rychle rozšířil i do ostatních evropských zemí a později i na další kontinenty. Zároveň s tím se začal uplatňovat především jako netradiční součást výuky na středních školách. Žáci mohou v dobách internetu obchodovat stejně snadno se sousední školou jako s obchodními partnery u protinožců.
Do České republiky pronikla myšlenka fiktivních firem v roce 1992 prostřednictvím vídeňské obchodní akademie, jejíž ředitel je českého původu.
Foto: Jan Schejbal
