Většina školáků má neuspokojivou úroveň dovedností, které souvisejí se čtením a porozuměním textu. Potíže jim dělá například domýšlení informací, které nejsou v textu přímo napsané, ale mohou se z něj odvodit, či hodnocení pravdivosti sdělení. Vyplývá to z aktuální tematické zprávy České školní inspekce, která minulý rok testovala žáky v devátých třídách základních škol (ZŠ) a ve druhých ročnících středních škol (SŠ). Podle inspekce by se schopnosti porozumět textu měly procvičovat více i v předmětech mimo český jazyk a literaturu, včetně matematiky či přírodních věd.
Žáci devátých ročníků ZŠ zvládli v průměru 45 procent testu takzvané čtenářské gramotnosti, pro jeho úspěšné složení bylo přitom třeba udělat alespoň 60 procent testu. O něco lepší byla úspěšnost druháků na středních školách, kteří měli správně v průměru 56 procent testu. I oni ale celkově skončili pod požadovaným minimem. Dosažený průměrný výsledek dětí inspekce zhodnotila jako neuspokojivý.
"Ani v jedné škole nedosáhli všichni žáci požadované úspěšnosti 60 procent, odpovídající přitom minimálním požadavkům v okruhu zahrnutých (vybraných) výstupů rámcových vzdělávacích programů (RVP)," uvedla Česká školní inspekce. Ve 12 procentech základních škol pak podle jejího zjištění požadované minimum testu nevyřešil žádný žák.
RVP v roce 2005 nahradily bývalé obsahy a určují obsahy vzdělávání. Inspekce již dříve upozornila, že jsou přeplněné a učitelé často nezvládají děti vše dobře naučit.
Méně než dvě pětiny otázek v testu čtenářské gramotnosti vyřešilo v ZŠ 40 procent deváťáků a 19 procent druháků SŠ. Více než tři pětiny otázek mělo správně kolem 18 procent žáků devátých tříd a 44 procent studentů druhého ročníku SŠ. Výborného výsledku, jak inspekce nazvala zvládnutí více než čtyř pětin testu, dosáhlo jedno procento deváťáků a šest procent druháků ze SŠ.
Problémy se zadáním
Děti měly v testech největší problémy u zadání, kde musely posoudit pravdivost tvrzení. Tyto úkoly zvládlo v průměru 20 procent deváťáků a 26 procent druháků ze SŠ. Potíže školákům dělaly i části testu, kde bylo potřeba odvodit si odpověď vlastním úsudkem s využitím informací v textu. Naopak nejlépe řešily děti otázky, které vyžadovaly nalezení a porozumění napsané informace. Průměrná úspěšnost zde činila 54 procent u deváťáků a 63 procent u žáků druhého ročníku SŠ.
Mimo hodiny češtiny pracují děti ve škole většinou spíš s jednoduššími texty, uvedli inspektoři. Aby se výsledky zlepšily, je podle nich třeba vytvořit koncepci rozvoje čtenářské gramotnosti, která by se týkala i dalších předmětů, včetně například matematiky. Takový přístup kontrola v loňském roce zaznamenala na necelé třetině navštívených škol. Inspekce proto mimo jiné doporučila ministerstvu školství, aby se s ohledem na to zaměřilo víc na podporu dalšího vzdělávání učitelů.
Inspekce také označila skupiny dětí, které měly s čtenářskými dovednostmi větší potíže než ostatní. Jde například o žáky nematuritních oborů, žáky některých základních škol v Ústeckém kraji nebo žáky neveřejných středních škol.
