Ve sporech rodičů ohledně výběru základní školy musí soudy zjišťovat názor dítěte. Ústavní soud v konkrétním sporu vyhověl stížnosti matky a zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze. Musí se přiměřeným způsobem dotázat sedmileté dívky na její názor na případnou změnu školy.
Okresní soud Praha-východ v kauze nejprve rozhodl tak, že na návrh matky nahradil souhlas otce s přijetím dcerky do soukromé základní školy v Praze-Libuši. Otec žádal, aby dcerka chodila do veřejné základní školy v Praze 4 a uspěl s odvoláním ke Krajskému soudu v Praze.
Podle krajského soudu bylo v zájmu dívky, aby chodila do otcem navržené veřejné školy, ačkoli v září 2017 už zahájila povinnou školní docházku v soukromé škole. Matka podala ústavní stížnost a soud na její podnět už v březnu odložil vykonatelnost sporného rozsudku krajského soudu.
Nyní ústavní soudci dospěli k závěru, že ústavní stížnost je důvodná, byť z jiných důvodů, než které matka uváděla. Odvolací soud totiž nijak nezjišťoval názor dívky na možnou změnu základní školy. Nic při tom nenasvědčuje tomu, že by sedmiletá dívka nemohla nebo nedokázala říct, jestli se jí ve škole líbí, zda tam má kamarády a zda stojí o změnu.
"Naopak se v soudním spise nalézá několik dokumentů, ze kterých vyplývá, že nezletilá je schopna samostatně formulovat, při správně a odborně vedeném rozhovoru, své myšlenky," stojí v nálezu. Nemusela by ani přijít do jednací síně - dívku bylo možné vyslechnout v kanceláři soudce, případně za ní mohl soudce nebo asistent dorazit domů nebo do školy. Ústavní soud už víckrát rozhodl, že názor dítěte je zásadní vodítko při hledání jeho nejlepšího zájmu.
Nyní soud také zdůraznil, že dívku útlého věku, silně zatíženou konfliktem rodičů, nelze ze dne na den bez zjištění jejího názoru přesunout do jiné školy. Povinnosti spjaté se školní docházkou při tom dosud zvládala a po změně by přišla o spolužáky a známé jen proto, že rodiče nejsou schopni dohody ohledně její péče, stojí v nálezu.
