Výsledky státních maturit vypovídají o snižující se schopnosti studentů uspět v těchto zkouškách, uvedla pro ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD). Už nyní je podle ní možné konstatovat, že příčina nespočívá v podobě samotné maturitní zkoušky. Při jarním termínu společné části maturit neuspělo 24,3 procenta středoškoláků, kteří šli k maturitě poprvé.
Jarními výsledky se chce ministerstvo podrobněji zabývat. "Nyní budeme ve spolupráci s učiteli a didaktiky důkladně analyzovat příčiny tohoto jevu," uvedla Valachová.
Na klesající připravenost studentů složit zkoušku v řádném termínu poukázal i její náměstek Stanislav Štech. "Především se však ukazuje, že je třeba provést důkladný kvalitativní rozbor jejich neúspěšnosti a věnovat pozornost podmínkám vzdělávání: pojetí školních vzdělávacích programů, tedy učivu nebo hodinovým dotacím předmětů na různých typech škol, dále didaktické připravenosti učitelů pro práci s odlišnými skupinami studentů a dalším okolnostem, které vlastní zkoušce předcházejí," doplnil své vyjádření Štech.
Odborníka na vzdělávání Tomáše Feřtka míra neúspěšnosti u státních maturit nepřekvapila. Zástupce společnosti EDUin zaměřené na oblast vzdělávání vidí problém především v nastavení vzdělávacího systému. Položil také řečnickou otázku, kam se musí neúspěšnost vyšplhat, aby se uznalo, že to skutečně není problém samotných středoškoláků.
Feřtek si myslí, že problémy nejsou v nastavení samotné zkoušky. I když má vůči její podobě drobné výhrady, ani jejich napravení by podle něj základní problém nevyřešilo. "Velká část dětí na základních a středních školách je na tom špatně a my nevíme, co s tím," poznamenal.
Situaci by podle něj mohla zlepšit podpora učitelů na druhém stupni základních škol. Díky tomu by se zlepšila nabídka základních škol a méně dětí by z nich odcházelo na víceletá gymnázia. Také považuje za potřebné dostat kvalitní učitele na některé průmyslové školy a učiliště.
Meziroční srovnávání neúspěšnosti u maturit podobně jako ředitel Cermatu Jiří Zíka považuje za ošidné. Nejen proto, že se debatuje o srovnatelnosti náročnosti testů. "Je podstatné, že s úspěšností velmi silně hýbe, jak se slabší část přelévá mezi matematikou a cizím jazykem a snaží se tou maturitou proplout," doplnil.
V současné situaci Feřtek považuje za nesmyslné, aby se zaváděla povinná maturita z matematiky a v souvislosti s tím i povinná maturita z cizího jazyka. Na základě predikce Cermatu i dalších odhadů se odborníci podle něj shodli, že by se neúspěšnost při řádném termínu mohla vyšplhat až k hranici 50 procent. Ministryně Valachová se už dříve nechala slyšet, že termín zavedení povinné maturity z matematiky plánovaný jejím předchůdcem na rok 2019 bude odložen.
