Vysokoškolských profesorů ubývá, školy bojují o akreditace

České vysoké školy se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných vyučujících. Vyplývá to z únorového zasedání akreditační komise ministerstva školství, která se zabývala schvalováním studijních programů. Studenti by se tak měli mít na pozoru: desítky oborů by se totiž od října kvůli personálním problémům nemusely otevřít.  

K tíživé situaci v českém vysokém školství přispěla novela vysokoškolského zákona. Ta vešla v platnost v tomto akademickém roce a obsahuje mimo jiné registr habilitovaných profesorů a docentů s poznámkou, že nesmějí zastřešovat obory na více školách. 

Potvrdilo se to i na únorovém zasedání akreditační komise, kde bylo předloženo 278 žádostí o akreditaci studijního oboru. Více než jedna třetina z nich však neměla dostatečné personální zajištění a u některých dokonce chyběl kvalifikovaný garant studia. "Navrhovaný garant buď působil na více školách, takže nemohl zajišťovat rozvoj studijního oboru, nebo několik let nevykazoval publikační činnost," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ tajemník komise Jiří Smrčka.

Do problémů se tak dostaly nejen univerzity, které chtěly otevřít nové obory, ale i ty, jež chtěly ve vyučování pokračovat. V tuto chvíli vše závisí na tom, zda ministr školství posvětí rozhodnutí komise. Studenty navštěvující ohrožené obory však dostudovat nechá a studijní programy by tak dostaly pouze takzvanou omezenou akreditaci.

Nevzdáme to

Mezi vzdělávací ústavy, které řeší nedostatek profesorů, patří i Metropolitní univerzita Praha, Univerzita Jana Amose Komenského, ale také Vysoké učení technické v Brně, Ostravská univerzita či Univerzita v Hradci Králové. Podle Smrčky však nejde o nic nového. "S nedostatkem vyučujících se školy potýkají již hodně let, teď se to jen násobí," tvrdí Smrčka.

"Jsme si vědomi těch věcí, které nám komise vyčetla. Podle mého názoru je to otázka spíše technická a my ji hodláme vyřešit a znovu požádat o akreditaci," řekl rektor Pražské vysoké školy psychosociálních studií Jiří Růžička, jemuž komise neschválila otevření magisterského studijního oboru Psychologie. Žádné drama pro studenty se však nekoná, letos totiž přihlášky ještě podávat nemohli.

Podobně se k problému staví i Metropolitní univerzita Praha, podle jejího mluvčího Petra Vyhnánka chtěla otevřít tři nové obory. Ani jeden z nich však na akreditaci nedosáhne. "Není to pro nás žádná tragédie. Ještě jsme se ani nerozhodli, zda o to budeme usilovat i dál," potvrdil Vyhnánek.

Profesor musí být k dispozici

Podle Smrčky  není problém vytvořit studijní program, mnohé české instituce se dokonce často inspirují u zavedených odborů v zahraničí. Skutečný oříšek se ale skrývá právě v nalezení pedagogů, kteří svým jménem obor zaštítí a budou se mu dlouhodobě věnovat. "Nechceme, aby školy fungovaly agenturním způsobem. Ti lidé tam musejí být k dispozici studentům, musejí řešit granty, věnovat se výzkumu, publikovat," vysvětluje Smrčka.

Pokud tedy budou školy chtít otevřít programy, nad kterými se vznášejí personální otazníky, nezbude jim nic jiného než vzít nové učitele. Příkladem může být Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která jen za letošní rok jmenovala do svých řad šest docentů.