Takzvané skořápky jsou nepoctivou hrou, v níž jednotliví účastníci nemají rovné postavení. Soudy tak mohou její provozovatele trestat, aniž by jim prokázaly přímý úmysl podvádět. Stačí prostá skutečnost, že skořápky na veřejnosti hráli a přijímali sázky. Uvedl to Nejvyšší soud (NS), když odmítl dovolání skořápkáře potrestaného podmínkou. "Obdobné případy soud řeší opravdu málokdy," čekl k případu mluvčí soudu Petr Knötig.
Skořápky či placičky patří k velmi starým hazardním hrám. Jejich provozovatel skryje kuličku nebo kolečko pod jeden ze tří kalíšků, které pak dovedně a rychle přesouvá. Sázkař hádá, kde je předmět skryt. "Člověk běžných schopností není schopen tyto přesuny spolehlivě sledovat, respektive je postřehnout a zaznamenat, pročež za takové situace pouze hádá, kde se kolečko nachází," uvádí v usnesení Nejvyššího soudu předseda senátu Stanislav Rizman.
Soud spočetl, že při celkovém počtu tří kalíšků má provozovatel dvojnásobnou šanci získat sázku. "Je tedy zřejmé, že tato hra rovné možnosti výhry pro účastníky nezaručuje," pokračuje usnesení.
Nejvyšší soud se skořápkami zabýval na podnět dovolání Martina O., jehož policisté zadrželi v roce 2005 na pouti na Českokrumlovsku. Okresní soud mu vyměřil za provozování nepoctivých her a sázek podmínečný trest, který pak potvrdil i českobudějovický krajský soud. Muž se ale s verdiktem nesmířil a v dovolání tvrdil, že rovnou možnost výhry nezaručuje vlastně žádná hra.
Nejvyšší státní zastupitelství ve svém vyjádření zdůraznilo, že postih za provozování nepoctivé hry nezávisí na podvodném jednání pachatele, ale vychází z charakteru hry. Stačí prý zdokumentovat samotnou skutečnost, že obviněný skořápky provozoval. Není podstatné, jaké měl úmysly nebo jak se mu dařilo. Nejvyšší soud tento výklad zákona potvrdil.
Foto: archiv
