Národní dědictví
Slovinci chtějí dostat Plečnikovy stavby do UNESCO sami, bez Česka

Česká republika a Slovinsko nebudou už společně připravovat nominaci staveb slovinského architekta Josipa Plečnika na seznam UNESCO. Slovinci se rozhodli na doporučení expertů připravit jen nominaci národní, podle odborníků má větší šanci na úspěch. Informovala o tom mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Společná nominace Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a v Praze se chystala šest let a měla se posílat už letos. Projekt zahrnoval i pražský kostel Nejsvětějšího srdce Páně.

Kostel je národní kulturní památkou, právě prochází velkou rekonstrukcí, která měla být také jedním z kroků k nominaci na prestižní seznam. Slovinsko bylo hlavní koordinátor příprav. Od Plečnikova úmrtí, jehož největší stopa v Česku je na Pražském hradě, uplynulo loni 60 let.

Po dohodě s českými partnery slovinské ministerstvo kultury požádalo loni poradní orgán Výboru pro světové dědictví, Mezinárodní radu pro památky a sídla ICOMOS o konzultace o podobě nominace. Rada uvedla, že nadnárodní nominace ve své současné formě nezaručuje vyhlídku na zápis na seznam UNESCO. Největší šanci má podle něj národní, tedy jen slovinská sériová nominace Plečnikova architektonického a urbanistického díla v Lublani.

"I když je nám velice líto ukončení naší spolupráce na nadnárodní nominaci (...), dobře chápeme a rozumíme důvodům, formulovaným na základě odborných konzultací s ICOMOS, které k tomuto rozhodnutí vedly," řekla Cigánková. Česká strana bude podle ní hledat další možnosti, jak kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, památku, která byla do nadnárodní série zapojena, dále podporovat a propagovat.

Farář od Nejsvětějšího srdce Páně Jan Houkal uvedl, že podle odborníků samostatná nominace kostela není průchodná. Má úctu k práci, která byla kolem nominace odvedena, je ale za tento výsledek spíše rád, protože závazky plynoucí ze zápisu na seznam UNESCO by pro farnost byly zátěží. "Kostel, navíc živé a velké farnosti, musí především zůstat kostelem, tedy posvátným prostorem a tomu profánní a takřka vše profanující turistický ruch dnešní doby příliš neprospívá," podotkl.

Na prestižním seznamu UNESCO je od roku 1992 zapsáno historické jádro Prahy. Na indikativním seznamu památek, které každá země hodlá předložit k zápisu, měla ČR mezi téměř dvěma desítkami položek rozšíření centra o další památky, uvažovalo se právě i o vinohradském kostele. Od tohoto záměru se ale ustoupilo, když dostala přednost společná nominace se Slovinskem. Mluvčí uvedla, že i o této možnosti bude MK znovu uvažovat.

Česko má na prestižním seznamu 12 zápisů, což se vzhledem k rozloze země považuje za velký úspěch. Co do počtu zápisů je mezi prvními 30 na světě. Zatím poslední památka byla zapsána v roce 2003, ale už letos by se měl výbor zabývat nominací Žatce a v roce 2019 nadnárodní nominací krajiny Krušnohoří nebo nominací hřebčína v Kladrubech.