Státní rozpočet
Sněmovna jedná o půlbilionovém schodku. Katastrofické scénáře nechme stranou, říká premiér

Souhrnná data z ekonomiky naznačují, že je třeba počítat s jejím poklesem. Řekl to ve středu ve Sněmovně premiér Andrej Babiš před schvalováním návrhu na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na rekordních 500 miliard korun. Premiér dodal, že je ale zdrženlivý, pokud jde o předpovědi vývoje, a varoval před katastrofickými scénáři. Evropská komise v tomto týdnu uvedla, že očekává letošní propad české ekonomiky o 7,8 procenta.

Předpovědí o vývoji české ekonomiky je dostatek, ale zatím je pro všechny příznačné, že se z velmi krátkého časového úseku snaží hádat další vývoj, uvedl Babiš. Je to podle něj stejné jako dohadovat se o tom, jaké počasí bude v druhé polovině prosince. Proto by "nehledal senzace" v katastrofických předpovědích.

Zrekapituloval dosavadní kroky vlády i objem peněz a formy pomoci, kterými se vláda snaží ekonomice pomoci. "Jsme kreativní národ a jsem přesvědčen, že z toho vyjdeme zase jako jedni z nejlepších v Evropě," prohlásil.

Babiš odmítl výtky opozice, že vláda nevytvořila rezervy. Řekl také, že vláda nechce chodit každou chvíli do Sněmovny nechat si schválit nový deficit rozpočtu. "Je to rozpočet, který drží zaměstnanost, který podporuje investice, který je výhodný pro všechny občany naší země," řekl. Pevně doufá, že vláda do konce roku nebude Sněmovnu o nic ohledně deficitu žádat.

Sněmovna původně schválila letošní rozpočet s deficitem 40 miliard. V důsledku dopadů epidemie koronaviru, která připravila stát o část příjmů z daní a odvodů a naopak si vyžádala výdaje na pomoc ekonomie, pak vláda navrhla zvýšení schodku nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že aktuální schodky nelze posuzovat optikou z minulých let. "Současná situace je zcela mimořádná a podle mého názoru si proto žádá specifický přístup," řekla. Současný schodek 300 miliard nelze podle ní považovat za již beze zbytku utracený. Peníze však už byly zcela přiděleny do zbytku roku a polovina z toho připadá na příjmovou stranu rozpočtu.

Opozice vládní kroky kritizuje

Opozice opět kritizovala vládu ANO a ČSSD za to, že nenavrhuje úspory v provozu státu. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek to označil za aroganci vůči ekonomice, podle Piráta Mikuláše Ferjenčíka je k určitým úsporám prostor. Šéf ODS Petr Fiala označil za ekonomický zločin, že vláda nedokáže poslancům zdůvodnit, jak s astronomickým zadlužením naloží.

"Vláda ztratila kontrolu nad veřejnými financemi," uvedl Fiala. Kabinet podle něho nemá ani žádný plán, jak po koronavirové krizi ekonomiku oživit. Vládní pomoc je podle Fialy z velké části stále ještě jen na papíře. Předseda ODS nařkl kabinet z toho, že přikrmovala drahý neefektivní stát, že kvůli němu roste počet státních zaměstnanců i výdaje na spotřebu státu.

Kalousek míní, že vláda není ochotná šetřit na provozních výdajích ani jedinou korunu. "Všechny firmy musí ořezávat své provozní náklady na dřeň. Vládní úřady si žijí, jako by žádná krize nebyla," prohlásil. Kritizoval i to, že u části navyšovaných výdajů není jasné, na co přesně peníze mají jít, další část výdajů s koronavirovou krizí podle něho vůbec nesouvisí. "Chtít na ně peníze navíc pod zástěrkou koronaviru je podvod," soudí Kalousek.

Rovněž Ferjenčík poukazoval na to, že vláda žádá o schválení rekordního rozpočtového schodku, na svém provozu ale nechce šetřit vůbec nic. "To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné," uvedl. Piráti navrhují svou úpravou snížit výdaje, a tím i schodek o 11 miliard, 16 miliard, nebo o 25 miliard korun.

Předseda SPD Tomio Okamura obvinil vládu, že nechce škrtat podle něho nepotřebné výdaje. Jako příklad uváděl výdaje na společné vzdělávání ve školách, nákupy zahraniční vojenské techniky nebo platby provozovatelům solárních elektráren. "Kdyby se škrtly nepotřebné výdaje, které vůbec nic nepřinášejí slušným a pracujícím lidem, tak bychom tady nemuseli sedět," prohlásil.