Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nesouhlasí s vytvořením stálého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU a s možným přechodem pravomocí ohledně azylu na Evropskou komisi. Při sněmovních interpelacích to označil za snahu o federalizaci azylové politiky. Česko bude žádat v návrhu Evropské komise na reformu azylového systému změny, řekl Sobotka.
"Jsme přesvědčeni o tom, že by to měly být národní vlády, které mají konečné slovo z hlediska přistěhovalecké politiky tak, aby mohly pružně reflektovat všechny aspekty, které se týkají hospodářské situace, sociální situace, bezpečnostní situace, a mohly na ni reagovat i v oblasti imigrační a azylové politiky," zdůraznil ministerský předseda.
Premiér chce připravit společnou pozici zemí visegrádské čtyřky k návrhu Evropské komise. "Je velká šance na to, abychom postupovali společně," podotkl. Česko bude hledat i další spojence pro podporu svého stanoviska, podle Sobotky možnost nalezení širší koalice existuje. "Řada zemí zjišťuje, že to (přerozdělovací kvóty) není dobrá metoda," řekl ministerský předseda.
V návrhu Česko podle ministerského předsedy podporuje část, podle níž by členské státy prvního vstupu imigrantů do EU nadále museli tyto lidi registrovat, identifikovat a vrátit ty z nich, kteří nepotřebují mezinárodní právní ochranu. Evropa by se měla podle Sobotky taky zaměřit na vytváření dohod s okolními státy po vzoru migrační smlouvy s Tureckem.
Evropská komise chystá změnu pravidel, podle kterých se rozhoduje o žádostech o azyl. Definitivní návrh má předložit do léta, ve dvou předběžných variantách, které předložil první místopředseda komise Frans Timmermans, počítá s přerozdělováním migrantů.
Loni se přes odpor České republiky a některých dalších středoevropských zemí shodly členské státy EU na převzetí celkem 160 tisíc osob, které o azyl žádaly právě v Itálii a Řecku. Systém ale příliš nefunguje, přerozděleno takto bylo jen několik stovek osob.
Pokud se návrh úprav azylové politiky nepodaří přepracovat, mělo by se o něm podle Sobotky rozhodovat na úrovni Evropské rady, v níž by kritici nemohli být na rozdíl od zasedání ministerských rad přehlasováni.
