Od historicky prvních voleb prezidenta, kterého si zvolili sami lidé, uplynul v těchto dnech jeden rok. Jak s odstupem času hodnotí volbu ti, kteří nakonec neuspěli, a zda by do volby šli znovu, se dozvíte v seriálu rozhovorů on-line deníku TÝDEN.CZ. "Volby byla životní zkušenost, jak může strana nepodpořit svého kandidáta," říká v prvním z rozhovorů Přemysl Sobotka (ODS).
V politice patří Přemysl Sobotka (69) mezi ty nejzkušenější. Senátorem bude letos už osmnáctým rokem, ve vedení horní komory je čtrnáct let. Ještě v době, kdy prezidenta volil parlament, se o něm mluvilo jako o možném Klausově nástupci na Hradě. Za občanské demokraty pak kandidoval v přímých prezidentských volbách, ovšem neúspěšně. Skončil se dvěma a půl procenty, pouze pár setin procenta před poslední Janou Bobošíkovou.
Změnila vaše kandidatura na prezidenta po letech váš pohled na politiku? Jak to vnímáte teď, s odstupem času?
Přiznám se, že můj pohled na politiku to nezměnilo. V politice a v ústavních funkcích se pohybuji už dlouhou řadu let. Samozřejmě to byla velká životní zkušenost o tom, jak dokáže politická strana svého kandidáta nepodpořit, ale to je můj interní moment, s tím jsem se už smířil a vyrovnal relativně brzo. Přiznám se, že už je to tak daleko, že se tím netrápím. Jen mě mrzí, že kandidát politické strany dostal nepodporu své politické strany, to je můj poznatek, který jsem si odnesl.
Máte tak pocit, že kandidatura a volby změnily vaše postavení v ODS?
To určitě ne. Já jsem zůstal politikem a budu politikem ODS dál. To s tím vůbec nesouvisí. Dneska jsem vlastně jediný vysoký ústavní činitel v ODS a od toho se také odvíjí celé mé jednání. Budu zasahovat do politiky ODS a jsem součástí ODS.
Litujete dnes toho, že jste do volby před rokem šel?
Litovat člověk nemá nikdy ničeho, protože už to nejde změnit. Ale kdybych věděl, jaký přístup k mé kandidatuře bude mít tehdejší předseda ODS (Petr Nečas, pozn. red.), tak vám garantuji, že bych nekandidoval.
Teď, za jiných okolností, i když je těsně před kongresem strany, šel byste do toho znovu?
Myslím, že tento zážitek již nebudu nikdy opakovat.
Myslíte, že přímá volba hlavy státu se ukazuje jako správné rozhodnutí?
Já osobně jsem proto tenkrát hlasoval, ale mohu říct, že po zkušenostech, jak probíhaly volby a jaký to mělo celé obraz, tak si myslím, že bychom měli zůstat u nepřímé volby, jako to mají například v Německu. Této zemi by to neublížilo. Jsme parlamentní demokracie, nejsme prezidentský systém a podle mého názoru nechtějme po občanech, aby - jak chce pan Okamura - rozhodovali o všem včetně zbrojního průmyslu a podobně.
Jak hodnotíte nedávno uplynulý rok vzhledem k tomu, že v politice začal figurovat právě přímo zvolený prezident? Co říkáte na působení Miloše Zemana ve funkci?
Nezklamal mě. Zůstal takový, jak jsem očekával. Bohužel ale musím říct, že někdy jsou jeho kroky na hraně ústavy. Z mého pohledu ale ještě ústavu nepřekročil. Takže je to zbytečné dále komentovat. Trochu si pohrává s poloprezidentským systémem. Tato republika má parlamentní demokracii, ne prezidentskou, takže bychom my politici měli podle toho také reagovat.
Jsou některé kroky, které byste vy jako prezident republiky dělal jinak než Miloš Zeman?
Myslím, že největší chyba, která se v tuto chvíli odehrává, je, že už jsme po volbách poměrně dlouho, přičemž půdorys možné koalice byl znám od začátku. Prezident Zeman napínal Bohuslava Sobotku, jestli ho jmenuje premiérem nebo ne. Měl spíš pracovat na uklidnění, jak kdysi sliboval, a on naopak začal společnost rozdělovat. Česká republika potřebovala rychle vládu na základě voleb, ne vládu Miloše Zemana. Ale jemu to vyhovovalo, takže prodlužoval životnost Rusnokovy vlády na maximum.
Co milosti? Nechal byste je posuzovat stejně jako Miloš Zeman na ministerstvu spravedlnosti?
Je to můj dlouhodobý pohled a také jsem to říkal v kampani. Amnestii nikdy a milosti ve výjimečných momentech ze zdravotních a sociálních důvodů. To, že to předal na ministerstvo spravedlnosti, považuji za chybu. Je to přece pravomoc prezidenta a prezident by se neměl zbavovat některých svých pravomocí, které jsou třeba i kontroverzní. Ale on umí vysvětlit všechno.
