Ústavní soud se důležitým nálezem zastal ženy, která koupila nemovitost, avšak podle pravomocného verdiktu o ni měla přijít. Prodávající byl sice v okamžiku transakce zapsaný v katastru nemovitostí jako majitel, ale kvůli složitým okolnostem nebyl právoplatným vlastníkem. Podle ústavních soudců bylo i v době platnosti starého občanského zákoníku možné nabýt vlastnické právo od nevlastníka, a to na základě dobré víry v zápis v katastru.
Nový občanský zákoník již poskytuje dobré víře nabyvatele silnější ochranu. Starší kodex ve spojení s rozhodováním Nejvyššího soudu ovšem často dostával kupujícího do neřešitelné situace. Ústavní soudci nyní jasně konstatovali, že i před letošním lednem bylo při soudních sporech nutné zvažovat a chránit práva takzvaného dobrověrného nabyvatele.
Soudy tak musejí v konkrétních případech hledat spravedlivé řešení v kolizi dvou práv. "Teprve po zvážení všech relevantních skutečností bude v konkrétním případě možno rozhodnout, ve prospěch kterého z konkurujících práv svědčí obecná idea spravedlnosti a kterému je tudíž na místě dát v kolizi přednost," stojí v nálezu.
V kauzách, které se vlečou z doby platnosti starého zákoníku, tak musí justice zohlednit například to, zda při transakcích nebyl spáchán trestný čin, stejně jako dobu, která uběhla od vadného zápisu v katastru nemovitostí. Dalším kritériem jsou investice do nemovitosti z kapsy nového majitele. Pokud se však potvrdí, že prodávající dosáhl zápisu v katastru podvodem, bude to mít zřejmě nepříjemné důsledky i pro kupujícího.
"V převážné většině takových případů totiž bude z hlediska obecné idey spravedlnosti prvořadé obnovit vlastnický vztah původního vlastníka, tedy stav předcházející podvodnému jednání," napsali soudci. Nález je obsáhlý, vypořádává se zvláště s postojem Nejvyššího soudu v některých starších kauzách.
