Verdikt
Soud: Vesecká a spol. nejsou mafie, Benešová se musí omluvit

Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se musí omluvit za výrok o justiční mafii. Po kauze Čunek tak označila lidi kolem také již bývalé šéfky státních zástupců Renaty Vesecké. Rozhodl o tom odvolací soud.

Někdejší šéfka státních zástupců Benešová musí omluvit za výroky, kterými obvinila Veseckou a spol. z ovlivňování některých případů, například vyšetřování údajné korupční kauzy senátora a někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Benešová se musí omluvit do tří dnů doporučeným dopisem a v ČTK a rovněž musí zaplatit soudní náklady.

Benešová s rozhodnutím zásadně nesouhlasí. Po skončení jednání řekla, že se dovolá k Nejvyššímu soudu. Verdikt ji však nepřekvapil. "Dalo se to předvídat již od prosince, kdy odvolací jednání začalo, kam to tady směřovalo," uvedla. Rozsudek považuje ve světle dalšího vývoje celého případu za kuriózní.

Marie Benešová narážela například na případ znovujmenovaného olomouckého vrchního státního zástupce Iva Ištvana, kterého ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) před třemi lety odvolal z funkce kvůli tomu, že prý v kauze Čunek nezabránil únikům důležitých informací a navíc nedostatečně koordinoval činnost svých podřízených. Také Ištvan svědčil před prvoinstančním soudem ve sporu justičních představitelů s Benešovou. Uvedl, že v souvislosti s Čunkovým vyšetřováním upozorňoval Pospíšila na to, že chování Vesecké a Kučery nese náznak kárného jednání. Benešová nazvala Ištvanovu situaci návratem šikanovaných státních zástupců, i na této "šikaně" stavěla svůj výrok o justiční mafii.

Podle předsedkyně odvolacího senátu Romany Vostrejšové se nepodařilo prokázat, že by tvrzení o justiční mafii, ovlivňování kauz a snaze ovládnout justici měla nějaký reálný základ.

Odvolací senát nepřesvědčila ani opakovaná výpověď ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové, která dnes stejně jako u prvoinstančního soudu popsala setkání několika justičních představitelů, na nichž se probíralo Čunkovo vyšetřování.

Soudkyně uvedla, že se na schůzkách pouze jeden ze žalobců, bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, zeptal na průběh mediálně známé kauzy a vyslovil k ní svůj názor. Podle ní to nelze označit za záměr případ ovlivnit. "To by jinak justiční představitelé nesměli vést jakoukoli diskusi o právních věcech. Uzavírali bychom je do jakési věže ze slonoviny," prohlásila Vostrejšová.

Odvolací senát se případem zabýval již podruhé. V březnu 2009 zrušil prvoinstanční verdikt středočeského soudce Vojtěcha Cepla, který stejně jako loni žalobu Vesecké a jejích kolegů zamítl. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků soudní pře a spekuloval. Odvolací senát mu proto případ odebral, Ústavní soud mu ho však následně vrátil.

Benešová v prosinci 2007 označila v souvislosti s Čunkovou kauzou Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, odcházejícího místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce, náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova za "zákulisní justiční mafii, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury". Dodala, že se snaží ovlivňovat kauzy v zákulisí, což se jim zatím daří.

Prvoinstanční soud vyhověl pouze Grygárkovi, Benešová se mu následně omluvila. Coufal a Salichov před druhým kolem sporu žaloby stáhli.

Kárný senát Vrchního soudu v Praze na základě svědectví Andělové loni nepravomocně zbavil funkce soudce Kučeru s tím, že vyšetřování údajné korupční kauzy opravdu ovlivňoval. Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu následně rezignoval, kárné řízení bylo zastaveno a prvoinstanční verdikt zrušen.