Soud výrazně zasáhl do územního rozvoje jižní Moravy

Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Obsahovaly koridory páteřních silničních tahů v regionu. Jde o největší zásah soudu do územního plánování v Česku. Kraj podle soudu nedostatečně posuzoval celkový a společný vliv všech silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. "Právě zásady územního rozvoje jsou platformou pro zvážení všech kumulativních a synergických vlivů jednotlivých záměrů," řekla soudkyně Marie Žišková.

Zpracovatelé zásad sice kumulativní vliv staveb na určité lokality konstatovali, ale nijak nehodnotili. Soud nevyloučil, že i po řádném vyhodnocení by koridory sporných silnic vypadaly stejně. "Nelze dost dobře vyloučit, že by to dopadlo stejně. Ale právě proto, že to vyhodnocení provedeno nebylo, je dost dobře možné, že by to dopadlo jinak," uvedl soudce Zdeněk Kühn.

Úspěšný návrh na zrušení zásad podala skupina 14 obcí a 13 zástupců veřejnosti. Krajský úřad musí nyní vypracovat nový strategický dokument, což bude stát miliony korun. Není zatím zřejmé, do jaké míry dnešní rozhodnutí ovlivní konkrétní dopravní stavby. Na většinu páteřních rychlostních silnic ale zatím stejně nejsou peníze. Kraj žádné zásady rozvoje neměl až do loňska, nyní se vrátil do okamžiku před jejich schválením.

Podle advokáta nespokojených obcí Pavla Černého lze v kraji nadále stavět vše, co neodporuje územním plánům. "Páteřní dopravní infrastruktura ale nemůže být naplánována tak, jak byla. Musí být naplánována tak, že do těch nadlimitně zatížených území ty stavby prostě vedeny nebudou," řekl Černý.

Nejvíce námitek se týkalo silničních koridorů rychlostních komunikací R43, R52, R55 a dálničních tangent kolem Brna. Jejich vybudování v navržených koridorech by ovlivnilo život v jižní části brněnské aglomerace, už nyní nadlimitně zasažené hlukem a imisemi. Kraj podle NSS nevěnoval pozornost například společnému dopadu staveb na Brno-Bosonohy, Troubsko a Ostopovice, kde se potká D1 s R43 a jihozápadní tangentou. Starosta Ostopovic Jan Symon verdikt přivítal. "Dává nám to jakousi jistotu, že budeme žít alespoň v přijatelném životním prostředí," řekl Symon.


Mezi nespokojenými obcemi byla také sídla na Brněnsku a Blanensku. Podle plánů měla v jejich těsné blízkosti vést nová silnice R43 mezi Brnem a Svitavskem. Soud potvrdil, že zásady v úseku Kuřim-Černá Hora nesprávně upřednostňovaly takzvanou německou variantu před malhostovickou variantou, která se ukázala nejvýhodněji při posuzování vlivu na životní prostředí. Výběr variant koridoru se prý podle NSS musí opírat o odborná kritéria, a nikoliv o politické rozhodnutí. "Úředníci v tomto státě musejí být nezávislí, musí se řídit zákonem, a nikoliv přáním politiků," uvedl Černý.

Kritika projednání zásad

Soud kritizoval i způsob, jakým kraj řídil veřejné projednání zásad. Lidé mohli hovořit jen jednou, a to maximálně tři minuty, což je podle soudu nedostatečné. Veřejné projednávání by prý mělo být diskusním fórem, což kraj neumožnil, a porušil tak zásady slušnosti a vstřícnosti a zásadu veřejné správy jako služby veřejnosti.

Některé argumenty nespokojených obcí soud označil jako nedůvodné. Například nesouhlasil s tvrzením, že zásady odporovaly platné politice územního rozvoje. Naopak alternativní dopravní koncepce, prosazovaná nespokojenými obcemi, je podle NSS v rozporu s celostátní politikou. Soud také dospěl k závěru, že v zásadách oprávněně zůstal kritizovaný koridor R52 mezi Pohořelicemi a Mikulovem.

Návrh na zrušení zásad soud veřejně projednával v úterý asi deset hodin. Poprvé k tomu využil svůj největší sál. Čtvrteční rozhodnutí je nejdelší v novodobé historii NSS. Délkou přesáhlo i verdikt o rozpuštění Dělnické strany.