Hrabě Eugen Czernin podle Nejvyššího správního soudu (NSS) neměl nárok na zachování československého státního občanství po druhé světové válce. Jeho potomci tak nemohou žádat o rozsáhlé polnosti, rybníky a nemovitosti v Čechách včetně zámku v Jindřichově Hradci.
Soud zamítl stížnost Czerninova vnuka. Míní, že šlechtic, jehož majetek byl konfiskován na základě Benešových dekretů, nesplnil podmínku aktivní účasti v boji proti okupantům, řekla mluvčí soudu Sylva Dostálová.
Podle NSS je zřejmé, že Czernin v době okupace mnoha lidem pomohl, nejsou prý ani pochybnosti o jeho protinacistickém smýšlení. "I při plném zhodnocení těchto skutečností je však nutno konstatovat, že z žádné z nich nelze dovodit aktivní účast Eugena Czernina na zápasu s okupační mocí se záměrem tuto pokořit," stojí v rozhodnutí soudu.
Žadatelé německé nebo maďarské národnosti, na které dopadaly Benešovy dekrety, museli po válce prokázat, že "zůstali věrní Československé republice, že se neprovinili proti národu českému a slovenskému a že se zúčastnili boje za osvobození republiky, případně trpěli pod nacistickým nebo fašistickým terorem". V prvních dvou bodech Czernin obstál. V poslední podmínce se soudci řídili názorem poválečného Nejvyššího správního soudu, podle něhož museli žadatelé aktivně oslabovat či poškozovat vojenskou moc Německa nebo alespoň mít podobný záměr.
„Při posuzování zákonnosti rozhodnutí o občanství, byť vydaného v současnosti, bylo nutno vzít v úvahu účel právní normy, jejímž cílem bylo upravit právní vztahy v bezprostředně poválečné době, respektovat přitom princip rovnosti ve vztahu k účastníkům, jejichž řízení o zachování občanství bylo v té době řádně ukončeno," uvedl předseda senátu Jaroslav Vlašín.
Soud ze spisů zjistil, že Eugen Czernin měl společenské kontakty se špičkami okupační správy včetně říšského protektora, a navíc poskytl finanční dary nacistické straně NSDAP. "Byť Nejvyšší správní soud nepochybuje, že mohlo jít (a patrně šlo) do značné míry o jednání vynucená společenským postavením, nelze je na druhou stranu ani zcela bagatelizovat, jak se o to snaží stěžovatel," stojí v rozhodnutí.
Czernin po válce žádal o zachování občanství, ale zemřel před vyřízením záležitosti. V roce 1995 spor znovu otevřel jeho syn Rudolf, jenž zemřel v roce 2004. Návrh převzal vnuk Karl-Eugen Czernin. V roce 2005 podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva vnitra o občanství. Neuspěl u městského soudu, proto se obrátil na Nejvyšší správní soud. Kauzu už v minulosti řešil i Ústavní soud.
Foto: archiv
