Soudkyně chybovala v synově kauze, bude brát nižší plat

Tachovská soudkyně Šárka Dvořáková bude brát nižší plat za to, že neoznámila včas svou podjatost v synově exekuční kauze. Podle Nejvyššího správního soudu tak zřejmě dala synovi prostor k tomu, aby uhradil dlužnou částku. Jde o exemplární příklad porušení základních povinností soudce, rozhodl kárný senát Nejvyššího správního soudu a snížil Dvořákové plat o 15 procent na půl roku. Soudci rozhodnutí zpřístupnili v internetové databázi. Dvořáková se k případu nevyjádřila, položila telefon.

Dvořáková dostala loni v srpnu od soudního exekutora návrh na provedení exekuce. Dlužníkem byl syn Dvořákové, nespecifikovanou částku od něj vymáhala Západočeská univerzita v Plzni. Ačkoliv návrh byl formálně v pořádku, soudkyně ještě dvakrát odeslala exekutorovi písemný dotaz, zda nebyl dluh již uhrazen. Teprve později oznámila svou podjatost a předala spis dále. Od syna věděla, že dluh už zaplatil. Podle pozdějšího sdělení exekutora byl dluh plně uhrazen 1. prosince 2010.

Soudkyně postupovala nestandardně, rozhodl kárný senát. Podjatost měla oznámit okamžitě po obdržení spisu v synově záležitosti. Před oznámením podjatosti mohla činit jen neodkladné úkony, k nimž podle Nejvyššího správního soudu nepatří dotaz na exekutora. "Svoji podjatost oznámila až poté, kdy v exekučním řízení zajistila svému synovi časový prostor pro uhrazení dlužné částky," uvedl v rozhodnutí kárný senát NSS s předsedkyní Danielou Zemanovou.

Dvořáková porušila i zásadu rovnosti účastníků řízení, protože využila osobní informaci od svého syna, která nebyla obsažena ve spisu. "Na základě těchto informací postupovala ve věci odlišným způsobem, nežli by činil jiný nezávislý soudce bez těchto informací," rozhodl kárný senát. Soudci se také podle NSS rozhodně v každé kauze neptají exekutorů, zda již nebyl dluh dobrovolně zaplacen.

Při vyměření srážek z platu přitížilo soudkyni také to, že podle NSS nebyla schopná ani s odstupem času připustit chybu. Před kárným senátem hájila své rozhodnutí jako zákonný postup. Ze synova osobního sdělení prý věděla, že podmínky pro nařízení exekuce již nejsou dány, protože částku zaplatil. Dotaz exekutorovi v podobných případech údajně pokládá častěji. Dvořáková také neúspěšně navrhla prověření všech spisů, které od roku 1991 rozhodovala předsedkyně tachovského soudu Ilona Kratochvílová. Chtěla tak ukázat, kolik z těchto řízení se týkalo přímých příbuzných její nadřízené.

Vedení soudu vytýkalo Dvořákové průtahy ve stovce exekučních případů. Promeškala v nich patnáctidenní lhůtu k rozhodnutí o provedení exekuce. Většinou ale lhůtu překročila jen o pár dní, a tak NSS tuto část kárné žaloby zamítl. Zohlednil i to, že Dvořákové tehdy s velkým množstvím exekučních věcí nepomáhal soudní úředník ani asistent.

"Senát zdůrazňuje, že závěr vyslovený v předmětné věci není výzvou k toleranci ohledně nedodržování zákonem stanovených lhůt či ke zlehčování jejich významu. Kárný senát dospěl k vyslovenému rozhodnutí pouze na základě specifických skutkových okolností projednávané věci," zdůraznil kárný senát.