Soudy v letech 2007 až 2009 řešily spíše malé úplatkářské kauzy, velká sofistikovaná korupce se před trestními tribunály ocitla jen v omezené míře. Vyplývá to z analýzy 233 soudních rozhodnutí, kterou provedla organizace Transparency International (TI).
V závažnějších případech úplatkářství hrály podle posouzení TI v letech 2007 až 2009 podstatnou roli odposlechy a záznamy ze sledování. "Tam se objevují pochybení, která vedou ke zprošťovacím rozsudkům," představila dnes Radka Pavlišová z TI výsledky analýzy na půdě úřadu vlády.
Soudy podle analýzy postupovaly v souladu se zákony a ustálenou judikaturou. Pokud se rozhodnutí výrazně odchýlila od ustálené praxe, šlo ale obvykle o případy závažnější korupce. Soudy podle TI ukládaly nepřiměřeně nízké sankce. Tresty převážně výchovné povahy byly ukládány v dolních sazbách, a to prý i v závažnějších případech. Pokud se objevilo přísné prvoinstanční rozhodnutí, soud vyšší instance ho většinou zrušil jako přísný. Jako příklad uvedla TI případ lékaře, který opakovaně žádal o úplatek, vyšší instance mu uložila pouze pokutu.
Nejčastějším případem, který soudy v rámci úplatkářství řešily, bylo pochybení dopravního policisty, který za úplatek "přehlédl" přestupek.
Tisková konference ve Strakově akademii se odehrála jen několik dní po odsouzení Víta Bárty za úplatkářství. Bártovi soud vyměřil podmíněný trest. Stejně jako Jaroslav Škárka, který podle prvoinstančního soudu Bártu podvedl a soudce mu za to vyměřil tři roky vězení, se neformální lídr VV Bárta odvolal.