Lubomír Bažant a jeho sestra Leona Šimůnková se u Krajského soudu v Hradci Králové domáhají na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vyšší náhrady za vyvlastnění pozemků určených pro dálnici D11. Jde o zhruba 3500 metrů čtverečních nedaleko Praskačky na Královéhradecku. Soudy v jiném líčení už dříve nároky sourozenců neuznaly, avšak stanovily náhradu 63 korun za metr čtvereční, která ale podle žalobců není dostačující. Stát Bažantovi nabídl v roce 2004 odkup pozemků právě za 63 korun za metr čtvereční.
Odvolací Vrchní soud v Praze v listopadu 2015 definitivně potvrdil zamítnutí žaloby sourozenců proti samotnému vyvlastnění pozemků. Stát Bažantovi nabídl odkup za 63 korun za metr čtvereční, on chtěl ale jednat o vyšší ceně. Bažant v minulosti uvedl, že pozemky se sestrou byli ochotni prodat za 200 korun za metr čtvereční. Když cenu nabídnutou státem nechtěl akceptovat, následovalo vyvlastnění.
Soudní znalec Václav Zima ve čtvrtek svými závěry podpořil předchozí verdikt soudu. Také Zima cenu pozemku vypočítal na 63 korun za metr čtvereční, vycházel z právních předpisů platných v době podání žádosti o vyvlastnění. Své závěry zdůvodnil například i tím, že trh s pozemky se od roku 2004 zásadně změnil, cena za pozemky v trase komunikací se odvíjí i podle toho, kdo silnici staví a kde se pozemky nacházejí. Ani to, že byly pozemky oceněny jako pole, když už existovalo územní rozhodnutí pro dálnici a s pozemky se počítalo pro komunikaci, není podle znalce v kontextu té doby nepochopitelné. "V roce 2004 byl na trhu jen jeden velký hráč, který vykupoval za stát pozemky pro stavbu dálnic, a tím bylo ŘSD. Provedl jsem orientační výpočet podle tehdy platného cenového předpisu a dospěl jsem k ceně 63 korun za metr čtverečních," uvedl Zima.
Advokát žalobců Jiří Všetečka ale upozornil na to, že například při výkupu pozemků v místě plánované hradecké křižovatky Mileta, která je související stavbou, platí město za pole 560 korun za metr čtvereční. "Je potřeba také rozlišovat, jestli je investorem stát, město, nebo kraj. Například město není limitováno cenovým věstníkem, může nabídnout sjednanou cenu. V roce 2004 byl pro stanovení ceny pozemků pro dálnice určujícím investorem stát a je potřeba vycházet z jeho cenové politiky," uvedl Zima.
Soud líčení odročil na neurčito kvůli doplnění znaleckého posudku, které navrhli žalobci. "Nejde stanovovat obvyklou cenu podle cenového předpisu, který tou obvyklou cenou není. Podle nás by to měla být obvyklá cena v místě a čase," řekl Všetečka. Soudce uvedl, že nebude možné žalobě vyhovět, pokud žalobci neprokážou, že obvyklá cena byla v daném místě vyšší než 63 korun.
