Obsazení domu
Squatteři neuspěli s ústavní stížností kvůli policejnímu zásahu v Praze

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost skupiny squatterů, kteří v červnu 2017 protestně obsadili dům na rohu Hybernské a Senovážné v Praze. Následný zásah policie se odehrál v souladu se zákonem, rozhodly už dříve správní soudy, jejichž stanovisko nyní potvrdili také ústavní soudci. Usnesení je dostupné v databázi ÚS.

Ve stížnosti například stálo, že celá akce byla projevem politického protestu a že justice v podstatě akceptovala autoritářský postup policie včetně omezení osobní svobody účastníků, což má být vždy až krajní prostředek.

"Stěžovatelé přitom nepopírají, že nástrojem jejich politického manifestu byla cizí věc, k jejímuž užití neměli oprávnění," reagovali ústavní soudci. Podle nich mohlo počínání squatterů objektivně vzbuzovat podezření ze spáchání přestupku proti majetku.

Squatteři chtěli protestovat proti neefektivnímu využívání budov ve veřejném vlastnictví. Dům, do kterého vstoupili, patřil státu a byl ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Policie dům vyklidila, což účastníci protestu označili za nezákonné. Jejich žalobu v září 2019 zamítl Městský soud v Praze, podle kterého policie postupovala přiměřeně a v mezích své působnosti i pravomoci.

Ani podle Nejvyššího správního soudu (NSS) nešlo o zneužití policejní moci. Squatteři zřejmě věděli, že postupují protiprávně a že nemají žádné užívací právo k budově. Policie se jim snažila zabránit v páchání přestupku, z nějž skupinu podezírala.

"Jestliže policie pro účely svého zásahu předběžně kvalifikovala pobyt stěžovatelů v budově jako přestupek neoprávněného užívání cizího majetku, nepokládá to soud za zjevně nesprávné, ba naopak se to jeví jako docela rozumná předběžná kvalifikace," konstatoval NSS.

Squatteři po obsazení budovy vyvěsili z oken transparenty, například s nápisem "Město pro lidi, ne pro zisk" a provolávali hesla jako "Bydlení je právo". Většinu účastníků protestu vyvedla večer policie, někteří zůstali přes noc na střeše.