Squatterka Zuzana Brodilová u soudu uvedla, že únorové obsazení pražské usedlosti Šatovka bylo z její strany sice protiprávní, ale legitimní. Poukázala mimo jiné na to, že v Česku aktuálně umrzlo několik lidí, a i proto je podle ní "zvrácené", aby domy zůstávaly prázdné. Ostatních osm aktivistů nevypovídalo a připojilo se k prohlášení své kamarádky. Squatterům hrozí až dvouleté vězení za neoprávněný zásah do práva k domu.
Chátrající budova patří Praze 6. "Dům je ve veřejném vlastnictví, a tedy ve vlastnictví nás všech," řekla Brodilová. Překvapilo ji prý, že je obsazení Šatovky posuzováno tak závažně. Popřela tvrzení obžaloby, že by se na místě zabarikádovali. "Zástupce města jsme o naší přítomnosti na místě informovali. Dodali jsme prohlášení Tak jsme zase tady," popsala.
Doplnila, že na místo s dalšími aktivisty přišla poprvé v zimě roku 2015. Zůstali tam po dohodě s tehdejším místostarostou městské části 18 dní a za tu dobu prý místo na vlastní náklady uklidili. Poté se prý snažili jednat s radnicí o dalším využití objektu. Jednání ale nikam nevedla, ačkoliv po schůzce se starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) se původně "vše zdálo na dobré cestě".
Obviněné aktivisty přišla k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podpořit řada jejich známých. Soudkyně je před zahájením zasedání preventivně vyzvala, aby zachovali důstojnost jednání a nedělali z něj happening. Mladí lidé ji uposlechli.
Večer 9. února dorazily do Šatovky dvě až tři desítky squatterů. Část z nich usedlost opustila po vyjednávání s policií a starostou, ale deset z nich zůstalo na střeše až do příštího týdne. V prohlášení na internetu aktivisté uvedli, že z Šatovky zamýšlejí udělat prostor pro setkávání lidí, kteří chtějí tvořit, vzdělávat se a žít bez nutnosti generovat zisk. Smyslem jejich akce bylo to, aby dům nezůstal prázdný a aby se jej podařilo oživit.
Areál je neobydlený od roku 2011. Městská část tvrdí, že od té doby čeká na změnu územního plánu, aby mohla z Šatovky vytvořit místo pro setkávání seniorů. Starosta odhadl, že po změně plánu začne rekonstrukce do tří až sedmi let.
Obdobnou kauzu justice projednávala poté, co skupina squatterů obsadila v roce 2009 objekt bývalých lázní na pražském Albertově, aby upozornila na špatný stav budovy. Obvodní soud původně rozdal mladým lidem podmíněné tresty a obecně prospěšné práce, odvolací senát je ale osvobodil a úředníci nakonec v jejich jednání neshledali ani přestupek.
Squatteři si zase u soudů stěžují na zásahy policie při vyklízení obsazených budov. Ústavní soud loni například zamítl stížnost, která kritizovala údajné policejní násilí při vzpomínkové akci v pražské vile Milada v roce 2012.
