Výročí
Stále jediný Čech. Před 42 lety se Remek vydal do vesmíru

Vůbec první evropský kosmonaut světa. Takové přízvisko náleží Vladimíru Remkovi, od jehož startu do vesmíru dnes uplynulo přesně 42 let. Šlo celkově o 87. astronauta na světě a o prvního, který nepocházel z USA nebo Sovětského svazu.

V roce 1976 dal Sovětský svaz zelenou zemím sdruženým ve vesmírném programu Interkosmos, aby vybraly svého nejschopnějšího pilota, který by se později po boku sovětského velitele podíval do vesmíru.

V Praze bylo v červnu téhož roku vybráno 24 kandidátů z vojenského letectva. Během následných testů se výběr postupně zužoval, až ve finálním kvartetu zůstali: Ladislav Klíma, Oldřich Pelčák, Vladimír Remek a Michal Vondroušek. V Hvězdném městečku u Moskvy, kde sídlí Středisko přípravy kosmonautů J. A. Gagarina, se pak po dalších testech rozhodlo, že závěrečný boj proběhne mezi Remkem a Pelčákem.

Po sérii dalších rozsáhlých testovacích cvičení, jichž se ve Hvězdném městečku účastnili i piloti z Polska nebo NDR, byly v červnu 1977 vytvořeny dvě československo-sovětské posádky. První tvořil velitel Alexej Gubarev a kapitán Remek. Druhou Nikolaj Rukavišnikov a Pelčák. Až čtyři dny před startem nakonec vedení KSČ v Praze rozhodlo, že na oběžnou dráhu se vydají Gubarev s Remkem, kteří údajně byli u závěrečných zkoušek o něco lepší.

Ti tak vzlétli do vesmíru 2. března 1978 z kosmodromu Bajkonur na území Kazachstánu v lodi Sojuz 28 a stali se první mezinárodní posádkou v rámci programu Interkosmos. Se sovětskou orbitální stanicí Saljut 6 se spojili následující den. Celková doba jejich letu činila 190 hodin a 18 minut, tedy necelých osm dní. Jakožto kosmonaut-výzkumník provedl Remek na stanici několik výzkumných experimentů.

Co rozhodlo ve prospěch Remka?

O tom, proč nakonec dostal přednost Remek před Pelčákem, se dlouho vedla diskuze. Jedna z teorií tvrdí, že Remek měl výhodu v tom, že byl ryzím Čechoslovákem, nikoli "jen" Čechem - měl otce Slováka a matku Češku. Podle jiných za to zase mohla skutečnost, že Pelčákův velitel Rukavišnikov nebyl vojákem, což porušovalo tehdejší nepsané pravidlo velitel-voják.

"Tehdejší předseda lékařské letecké komise, doktor Antonín Dvořák, říkal, že Vladimír Remek byl v podstatě z těch kandidátů po psychické a fyzické stránce nejlepší," řekl v roce 2008 v rozhovoru pro Události publicista se zaměřením na kosmonautiku Karel Pacner. "Záviděl jsem, ale utěšoval jsem se tím, že bude druhé kolo. Druhé kolo ale nebylo," řekl v Událostech Pelčák. Ať už stálo za konečným výběrem Remka cokoli, pro Československo šlo o velký úspěch, který podtrhoval význam přátelství se Sovětským svazem.

Z Čechů se dosud nikdo jiný do vesmíru nedostal. Slováci si na svého jediného kosmonauta museli počkat až do února 1999. Byl jím Ivan Bella coby součást rusko-francouzsko-slovenské posádky, jež se vydala na sovětskou vesmírnou stanici Mir. Jednalo se o týdenní misi, během níž Bella pracoval na výzkumném programu Štefánik.

Remkova kariéra se po návratu domů nějaký čas dál ubírala armádním směrem. V letech 1990-1995 zastával funkci ředitele ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze, poté pracoval jako obchodní zástupce pro ČZ Strakonice v Moskvě. V roce 2004 vstoupil do politiky, když byl jako nestraník zvolen na kandidátce KSČM do Evropského parlamentu, kde působil až do roku 2013. Rok nato se stal velvyslancem v Rusku, kde působil do ledna 2018.