.-633545463dbdb.jpg "Jednání vlády, 26. září 2022, Praha. Na snímku je ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).")
Návrh rozpočtu na příští rok, který v pondělí přijala vláda, obsahuje podle opozičního hnutí ANO nepodložené příjmy 150 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se podle jeho předchůdkyně Aleny Schillerové při jeho sestavování nedržel rozpočtových pravidel, když započítal příjmy i výdaje, pro které vláda zatím nepřipravila legislativní podklad. Rozpočet je tak podle nynější šéfky sněmovního klubu ANO ukázkou nekompetentnosti Stanjury, který by měl okamžitě rezignovat. Schillerová to ve čtvrtek řekla na tiskové konferenci.
"Virtuálních 150 miliard Kč příjmů by se mělo připočíst ke schodku, vláda není schopna dodržet své sliby, v rozpočtu není ani náznak strukturálních reforem," uvedla Schillerová před zasedáním Sněmovny, která se bude zabývat aktualizací letošního rozpočtu.
Návrh nejdůležitějšího zákona pro příští rok podle Schillerové do Sněmovny zatím vláda neposlala, učinit tak musí do pátku. Počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Na straně příjmů počítá návrh rozpočtu s dividendami podniků s účasti státu ve výši 25 miliard korun, dalších 150 miliard korun je podle Schillerové ale pouze virtuálních, protože vycházejí z daně z mimořádných zisků, kterou ještě vláda neschválila, a modernizačního fondu EU. Na výdajové straně nejsou stále stanoveny parametry zastropování cen energií pro domácnosti, není ani jasná podpora s energiemi pro velké firmy, uvedla.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard korun, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu.
