Josef Řihák (ČSSD) se obává, že radar, který chtějí ve vojenském újezdu v Brdech vybudovat Spojené státy, bude stát jen devět kilometrů od centra Příbrami. Jednou z vládou zvažovaných lokalit, kde by měl radar stát, je podle starosty Příbrami vrchol Brdce na okraji vojenského prostotu. Řekl to na setkání s evropskými sociálními demokraty.
"To, že místo radaru je vrchol Brdce, jsem se dozvěděl zhruba před čtyřmi dny a myslím, že dát radar devět kilometrů od největšího města v brdském prostoru, které má třicet šest tisíc obyvatel, je šílenství," řekl Řihák. Dodal, že vláda zvažuje tuto lokalitu kvůli tomu, aby nemusela ukončit nebo omezit činnost dělostřelecké základny ležící u obce Jince.
Před mladými sociálními demokraty zdůraznil, že zhruba dvacítka obcí ležících v okolí vojenského újezdu se v posledních týdnech vyslovila v místních referendech a anketách proti umístění radaru v Brdech. Město Příbram, kde se dosud referendum nekonalo, podle Řiháka o jeho uspořádání začíná vážně uvažovat. "Problémem je, že by to město stálo zhruba osm set tisíc korun, s touto částkou jsme v rozpočtu nepočítali, a navíc se podle mě dá využít prospěšněji, například na opravu komunikací či chodníků," řekl Řihák.
Mladí z Evropy přijeli do Příbrami
Problematiku umístění amerického protiraketového deštníku ve střední Evropě v Příbrami diskutovalo pět desítek mladých lidí z Evropské sociální demokracie (ECOSY). Nejvíce účastníků přijelo z Polska, Rakouska a Německa. Podle Tomáše Petříčka, místopředsedy českých mladých sociálních demokratů, se podobné setkání koná každý rok. "Letos je v Česku a vedle Prahy také tady v Příbrami proto, že jednáme o vztazích mezi Evropou a Amerikou, které se nás a sousedícího Polska dotýkají," řekl Petříček.
"Shodli jsme se na tom, že systém americké protiraketové obrany umístěný v našich zemích nepodpoříme," řekla dnes ČTK Anie Skrzypeková z Polska. Dodala, že se Polsko s Českem obávají, že by mohl plánovaný protiraketový deštník ohrozit dobré vztahy mezi jednotlivými členy ECOSY. "Nemyslíme, že by nám to (umístění raketové základny) přineslo jakýkoli prospěch, narušuje to náš koncept bezpečnosti a mírového řešení problémů s partnery, jako je Rusko či Čína," uzavřela Skrzypeková.
Další alternativa: Ázerbájdžán
O umístění radarové části základny jednají Spojené státy s Českou republikou a Polskem, kde chtějí umístit silo s asi desítkou protiraket. Zda protiraketový radar v Česku skutečně bude umístěn, bude záležet zejména na vyjednávání mezi Prahou a Washingtonem. Do jednání se ale na okraj summitu skupiny G8 v německém Heiligendammu zapojil i ruský prezident Vladimir Putin, který svému americkému protějšku Georgi Bushovi navrhl využít už existující radarovou stanici v Ázerbájdžánu. Moskva s umístěním základny ve střední Evropě nesouhlasí, obává se, že je namířena proti Rusku.
Podle průzkumů veřejného mínění je většina české veřejnosti proti radaru v Brdech. Rozdílné názory na protiraketový systém má i politická reprezentace. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisti.
Foto: ČTK
