Opětovné zavedení institutu přechodného pobytu, povinnost nájemníků mít při žádosti o trvalý pobyt souhlas majitelů nemovitostí a větší kontrola sociálních dávek - to jsou některé z požadavků, které má skupina starostů na vládu a politiky. Domnívají se, že to pomůže vyřešit problémy sociálně vyloučených lokalit.
Souhrn požadavků dala dohromady skupina starostů z měst, kde se tyto lokality nacházejí. Ji i představitele dalších obcí spojila takzvaná Výzva starostům 2013, kterou počátkem srpna rozeslali starostové a starostky čtyř severočeských měst a městeček, například Duchcova či Varnsdorfu, svým kolegům po celé republice. Nyní dali dohromady kompletní seznam požadavků.
"Je nezbytné sjednotit praxi v poskytování doplatku na bydlení tak, aby nedocházelo ke zneužívání této dávky. Navrhujeme kontrolu vyplácení doplatku na bydlení do jednoho bytu nebo do jedné obytné místnosti, aby v jedné místnosti fiktivně nebydlely desítky osob," konstatují v něm mimo jiné v narážce na ubytovny pro sociálně slabé, jejichž majitelé zneužívají systém sociálních dávek a převážně romským rodinám účtují i desetitisíce korun za jeden pokoj. Starostové sdružení ve výzvě tak například navrhují sloučení příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení do dávky jedné, což prý přinese zlepšení v evidenci i kontrole.
Příspěvek na bydlení je navíc podle nich nutné vyplácet pouze na základě skutečně vynaložených nákladů předešlého období dle předloženého vyúčtování s ohledem na nedoplatky a přeplatky. "Naléhavě požadujeme dopracování systému cenových map a zastropování platby nájemného, aby bylo zabráněno nepřiměřenému obohacování majitelů bytů a ubytoven určených k sociálnímu bydlení (a placených z dávek na bydlení) a tím i sestěhovávání sociálně slabých komunit do problémových lokalit," píší starostové.
Kromě toho by se podle nich měl znovu zavést i institut přechodného pobytu zrušený v roce 2000. "Zrušený institut přechodného pobytu nebyl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, naopak v současné době je využíván v mnoha členských zemích EU s demokratickou tradicí, jako například v Německu a Rakousku," míní starostové. Pokud se pak někdo hlásí někam k trvalému pobytu, měl by podle nich mít souhlas majitele.
Dávky jen při řádné docházce
Mezi dalšími požadavky starostů je zvýšení počtu policistů v ulicích, personální posílení úřadů práce či znovuzavedení finanční odměny za výkon veřejné služby, kterou zrušila minulá vláda, když se pokoušela zavést povinnou veřejnou službu, již měli vykonávat lidé nezaměstnaní déle než tři měsíce. "Jsme přesvědčeni, že stát a obce musejí sehrávat nezbytnou roli zaměstnavatelů ohrožených skupin obyvatelstva. I v případě veřejně prospěšných prací je však nutné stanovit takový motivační systém, aby se vyplatilo se do těchto prací zapojit," konstatuje se v seznamu.
Kromě příspěvků na bydlení požadují starostové i další změny v systému sociálních dávek. Konkrétně by měly být více vázány na plnění školní docházky a školních povinností dětí z rodin, kde je pobírají. "Doporučujeme, aby byla výrazně zpřísněna odpovědnost rodiny za plnění povinné školní docházky a byly pro školy připraveny nástroje, které umožní řešit problémy s žáky a jejich rodiči, na které standardní kázeňské tresty užívané ve školách vůbec nepůsobí," dodávají starostové.
