Pro zajištění příjmů státního rozpočtu a financování dopravní infrastruktury do budoucna by měl stát nastavit systém spotřebních daní tak, aby mohl rychle reagovat na ekonomické i společenské změny. Dále by měl reflektovat zavádění alternativních paliv, snížit sazbu spotřební daně u benzinu na úroveň motorové nafty nebo při stanovení výše zdanění reflektovat daňové režimy v okolních státech. Vyplývá to ze zveřejněné studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Studie upozorňuje, že celkové inkaso spotřební daně tvoří v ČR zhruba 154 miliard korun, tedy 11 procent příjmů rozpočtu. Z toho daně z minerálních olejů státu přináší 93 miliard korun.
"Česká republika je exportně orientovaná, jsme významným tranzitním prostorem kamionové dopravy. Alternativní paliva, zejména nezdaněná elektromobilita, působí tlak na výnosy daně, stejně jako všeobecná snaha snižovat průměrnou spotřebu motorů. Bez reakce na nové trendy může štědrý penězovod rozpočtu brzy vyschnout," upozornil ředitel výzkumu CETA Aleš Rod.
Studie tak mimo jiné navrhuje prověřit možnost zavést částečné vracení spotřební daně pro profesionální dopravce. "Nafta tvořila v roce 2018 zhruba 70procentní podíl spotřeby pohonných hmot v České republice. Zhruba 60 procent nafty pak připadá na přepravu osob a nákladu. A je proto žádoucí zamyslet se nad tím, jak motivovat každého řidiče kamionu, aby v ČR kromě samotné jízdy i natankoval," uvedl analytik CETA Pavel Peterka. Upozornil, že každý rok se v ČR uskuteční více než dva miliony tranzitních jízd, ale jen část řidičů čepuje v ČR pohonné hmoty.
Ze studie dále vyplývá, že stát by měl také řešit financování dopravní infrastruktury. Na její rozvoj putuje 9,1 procenta výnosu spotřebních daní z minerálních olejů. Podle studie přitom lze do budoucna čekat snižování příjmů z této daně. Stát by se měl také nadále věnovat monitorování a omezování černého trhu s komoditami, které jsou následně do pohonných hmot přimíchávány.
Ze srovnání cen nafty a benzinu v České republice a mediánu cen v EU od ledna 2017 do 2018 podle studie vyplývá, že ceny v České republice se dlouhodobě drží pod úrovní mediánu, tedy střední hodnoty, v EU. Ve srovnání s kupní sílou obyvatelstva je v ČR ovšem možné koupit za průměrnou roční mzdu relativně velmi malé množství pohonných hmot. "Zatímco v Lucembursku si lze pořídit za průměrnou roční mzdu 44 414 litrů motorové nafty, v České republice je to 11 020 litrů, tedy čtyřikrát méně," uvádí studie.
