Tisíce Čechů, kteří po rozpadu ČSFR museli kvůli rozhodnutím úřadů pobírat nižší slovenský důchod, u soudu vyhrávají. Někteří nechtějí jenom doplatit ušlou penzi, ale požadují i odškodné. Přestože lidí, kteří jsou v soudních přích se státem o pobírání českého důchodu úspěšní, stále přibývá, taktika úředníků se nemění. Spory o náhrady se táhnou léta a skoro to vypadá, jako by stát čekal na to, až nepohodlí důchodci pomřou.
O tom, kdo dostane jaký důchod, rozhodovala mezinárodní smlouva mezi Českem a Slovenskem při rozpadu federace. Tato úmluva ale nepostihovala rozhodně všechny možné varianty, a tak nastávaly velmi bizarní situace. Příkladem je případ Ivany Zídkové z Lovosic.
Rodilá Češka od roku 1966 pracovala jako finanční referentka u Československých státních drah v Litoměřicích. Až do roku 2004, kdy odešla do důchodu, ji ani nenapadlo, že mohou nastat nějaké problémy. Místo výměry penze jí ovšem přišla od úřadů zpráva, ať si žádá o peníze na Slovensku. V roce 1991 totiž byla v Bratislavě zřízena pobočka drah s názvem Správa přepravních tržeb, která litoměřickou buňku spolkla. Přestože Ivana Zídková nikdy na Slovensku nepracovala, pro české úřady bylo rozhodující, že její zaměstnavatel tam měl v době rozdělení federace sídlo.
Zídková i někteří další zaměstnanci pobočky drah po letech se svými žádostmi uspěli. Přesto se musejí domáhat odškodnění. "Moje paní poprvé v lednu dostala českou penzi. Bylo to jak ze sna," komentoval pro on-line deník TÝDEN.CZ souboj s úřednickým šimlem František Zídka, manžel Ivany Zídkové.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se přes řadu podobných verdiktů stále brání postiženým důchodcům české penze plošně uznat. S každým z nich vede nekončící soudní boje a argumentuje tím, že by tím její pracovníci porušili mezinárodní dohodu. "Připadá mi, že ty lidi chtějí nechat raději pomřít," uvedl Zídka.
"Rozhodování soudů o žalobách osob usilujících o český důchod bylo zpočátku jednotné. Soudy respektovaly znění česko-slovenské smlouvy i správního ujednání k jejímu provádění," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Situace se po podle ní změnila a postižení postižení důchodci, kterým soudy přiznaly dorovnání důchodů, požadují i úhradu nemajetkové újmy. "V deseti případech byly podány žaloby na nemajetkovou újmu. Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo zatím povinno na základě rozhodnutí soudů nahradit tuto újmu ve třech případech (nikoli však požadovanou výši újmy, ale pouze její část) a ve dvou případech byly žaloby zamítnuty. V jednom případě bylo MPSV odsouzeno k úhradě části požadované újmy společně a nerozdílně s ministerstvem spravedlnosti, rozsudek však dosud není v právní moci," doplnila Plívová.
