Projekt Státní pokladny končí fiaskem. Alespoň podle závěrů sněmovního kontrolního výboru. Podle jeho závěrů totiž ministerstvo financí nezvládlo zadání projektu a špatně nastavilo i konečné podmínky. Není tak zřejmé, kolik projekt bude stát ani jaké úspory přinese. Zato se zcela jistě zvýší roční výdaje státu na provoz systému řádově o stovky milionů korun.
Poslanci si přizvali i ministra financí Eduarda Janotu, který řekl, že mu přijaté usnesení nevadí. "Jsem připraven na ty podněty, otázky a úkoly reagovat pro příští jednání," poznamenal. "Až já budu končit, tak taky budu chtít předat ten projekt transparentně," řekl.
PSALI JSME: Pošta zdražovat nebude, rozhodl Janota
Janota: Česko chystá dluhopisy za miliardu eur
Janota také připomněl, že se projektem Státní pokladny začal zabývat, až když se stal ministrem, tedy loni v květnu. Do té doby ho měli na starosti jeho předchůdci Miroslav Kalousek a Vlastimil Tlustý. Janota varoval před možností plnění smlouvy jednostranně přerušit. "Byla by to jedna velká arbitráž," prohlásil.
Místopředseda výboru a kritik celého projektu Libor Ježek (ODS) dokonce odhadl provozní náklady systému na půl miliardy korun ročně. Poukázal i na bezpečnostní riziko, protože firma IBM, která ho dodává, bude mít přístup k rozsáhlému množství ekonomických dat státu. To podle něj může vést až k ekonomické vydíratelnosti státu.
Zástupci firmy, kteří se jednání výboru účastnili, to však odmítli. Firma IBM má podle jejich tvrzení bezpečnostní prověrku až na stupeň tajné. Dodávaný systém kromě toho podle nich obsahuje nástroje, které zaznamenávají, kdo si jaká data stahoval. Systém je prý také nastaven v souladu s referenčním modelem Světové banky.
Ředitel projektu Jan Zikl poslance informoval, že Státní pokladna si dosud vyžádala 1,3 miliardy korun. Řekl také, že otázku bezpečnosti ministerstvo probíralo s Bezpečnostní informační službou.
Projekt integrovaného systému Státní pokladny má zprůhlednit nakládání s penězi státu. Dosavadní systém účetnictví státu podle odborníků přesné a věrohodné informace nepřináší. Systém by měl propojit zhruba 700 státních organizací, jejichž hospodaření bude možné detailně sledovat. Ministři tak například budou moci v každém okamžiku znát finanční situaci svého resortu.
Foto: archiv Týdne, ČTK
