Jedna čtrnáctina Česka. Nebo celý Ústecký kraj a Praha. Zhruba 140 tisíc Václavských náměstí či dvě Lucemburska s Maltou. Každý tento příklad ukazuje, kolik zemědělské půdy státní úřady prodaly od konce devadesátých let. Je to 580 tisíc hektarů.
Státní pozemkový úřad přitom v současné době spravuje jen zhruba 165 tisíc hektarů, jenže zhruba polovina rozlohy je z různých důvodů blokovaná - například kvůli církevním restitucím. "Volných" je asi 84 tisíc hektarů.
"Je nedostatek disponibilní půdy pro rozvojové programy státu," konstatoval první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa. Dodal, že ke státní půdě se v minulosti dostali nejen zemědělští podnikatelé, ale třeba také developeři. "Neodpovídá to veřejnému účelu," poznamenal Jirsa.
Situaci by měla aspoň z části napravit novela zákona o půdě, kterou by v květnu měla dostat vláda. Podle ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu Svatavy Maradové je jedním cílem předlohy vytvořit strategickou rezervu půdy pro rozvojové programy státu, tedy například na stavbu silnic, dálnic nebo protipovodňových hrází či poldrů.
"Pokud se máme chovat hospodárně, jsme povinni vytvářet rezervu," řekla ředitelka Maradová. Minimální strategická rezerva státní zemědělské půdy by podle navrhované novely měla činit padesát tisíc hektarů, přičemž Státní pozemkový úřad bude tuto výměru udržovat a doplňovat nákupem, směnou a využíváním předkupního práva.
Předloha rovněž počítá s tím, že stát už nebude poskytovat obcím zdarma pozemky na bytovou výstavbu, což náměstek Jirsa zdůvodnil i machinacemi s parcelami. Napříště budou zdarma jen pozemky na veřejně prospěšné stavby či zeleň.
Podle ředitelky Maradové se také ukazuje, že stát nebude schopen náhradními pozemky vyřešit všechny restituční nároky. Mnozí lidé náhradní půdu odmítají, protože je třeba daleko od jejich domova nebo ji nepokládají za stejně hodnotnou. Dlouhodobě se tak daří dohodnout jen na necelé pětině náhradních pozemků.
"Pozemky okolo Prahy nemáme a ani už mít nebudeme," konstatovala Maradová. Značná část restituentů ovšem má nárok na půdu o ceně do deseti tisíc korun a pro takové podle Maradové není možné najít odpovídající pozemek. Proto přichází v úvahu finanční náhrada. Celková hodnota restitučních nároků za nevydané pozemky, kterou úřady už vypořádaly, činí 8,1 miliard korun. Zůstává ještě 558 milionů.
