Stát vydělává na nebožtících bez dědiců. Zákoník to změní

Domácí
11. 11. 2011 19:25
Pokud zemřelí nemají pozůstalé, kterým by majetek odkázali, propadne státu (ilustrační foto).
Pokud zemřelí nemají pozůstalé, kterým by majetek odkázali, propadne státu (ilustrační foto).

Stát ročně dostane od lidí, kteří nemají dědice, desítky milionů korun. Jde o pestrou směsku barabizen na spadnutí, cenných papírů, obrazů i aut. Právě dědictví bude jedním z odvětví, které "provětrá" nový občanský zákoník. Mezi výrazné inovace bude patřit posílení role závěti a možnost odkázat majetek výslovně potřebným.

Jen v roce 2006 získal stát od zemřelých 140 milionů korun. Od té doby čísla neposkytuje, podle mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jany Rennerové proto, že mu zákon povinnost data sdružovat nestanovuje.

"Často se jedná o smutná svědectví osudů lidí, kteří dožívali zcela opuštění. V objektech se musí vyklidit haraburdí, někdy je nutné i provést nejnutnější opravy, aby se nezřítily zdi," popisuje Rennerová.

Rekordní byla takzvaná odúmrť z roku 2005, kdy stát získal 35 milionů korun od jediného zemřelého, převážně v nemovitostech a v cenných papírech. Stát se stal díky odúmrti v minulosti například vlastníkem i něčeho tak raritního, jako je automobil Škoda 440 Spartak z 50. let. V roce 2008 stáli pracovníci prostějovského Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových před nelehkým úkolem najít nového majitele vozu, který byl bez bezpečnostních pásů a měl řazení u volantu. Úřad totiž věci prodává a peníze poté putují do státní kasy.

Odkažte peníze chudým

Nový občanský zákoník teď nabízí možnost lidem, kteří nemají dědice, ale nechtějí, aby jejich majetek skončil ve státní pokladně. Nový zákoník totiž zná konkrétní termín: odkázat majetek chudým. V takovém případě ho dostane radnice v místě bydliště člověka, který ho odkazoval, a ta ho musí povinně rozdělit mezi potřebné spoluobčany.

Samozřejmě i nadále zůstává možnost odkázat pozůstalost konkrétní dobročinné či charitativní organizaci. Češi ovšem tuto variantu v závěti příliš často nevolí. "Tak jednou za rok se stane, že nám někdo něco odkáže v závěti. Jedná se hlavně o nemovitosti nebo finanční hotovost," přiznává třeba Tomáš Vyhnálek ze sdružení Člověk v tísni.

Autoři nového zákoníku si také slibují, že lidé budou mít díky novému kodexu více důvodů, proč závěť sepsat. Nyní totiž drtivá většina lidí umírá bez sepsané poslední vůle a dědické spory se pak táhnou roky. "Nový zákoník nepřinese větší dostupnost, ale díky rozmanitějším prostředkům, jak svůj majetek dělit, spíše zvýšení motivace, proč závěť napsat," domnívá se člen Notářské komory ČR Martin Foukal.

Autor: Andrea Semrádová Foto: Profimedia , Lili K.

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ