Státní zástupkyně u soudu navrhla potrestat squattery z Šatovky, ale na samé spodní hranici sazby. Podle ní nelze jednat protiprávně, byť k dosažení prospěšného cíle. Aktivistům v závěrečné řeči sdělila, že o ně měla při sledování televizních záběrů z obsazení budovy strach, protože je jednoznačné, že objekt není v dobrém stavu. Chce také, aby uhradili škodu ve výši 6100 korun, kterou vniknutím do domu způsobili Praze 6.
Za neoprávněný zásah do práva k domu lze podle trestního zákoníku uložit odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. Soud se může přiklonit i k trestu alternativnímu, například k obecně prospěšným pracím, nebo trest odnětí svobody podmíněně odložit.
"Já samozřejmě mohu chápat důvody, které vás k tomu vedly. Chápu, že jste chtěli dosáhnout cíle přestavět vilu Šatovka na komunitní centrum," podotkla žalobkyně směrem k devíti obviněným. "Trestní předpisy této země bohužel neznají ničeho, co by vás mohlo vyvinit z toho protiprávního jednání," zdůvodnila, proč squattery navrhla potrestat. O jejich vině podle ní není žádných pochyb.
"Myslím, že jste velmi hazardovali se svým životem a zdravím," dodala s odkazem na to, že budova je zchátralá.
Obhájkyně squatterů Věra Nováková obvinění odmítla. Zdůraznila, že objekt byl dlouhodobě nevyužívaný, a že tedy nemohl nastat účinek trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu. "Naopak je to vlastník, kdo jedná v rozporu se svými povinnostmi," poznamenala s tím, že městská část se o dům nestará a budova je od roku 2011 neobydlená.
Do Šatovky v Šáreckém údolí dorazily v pátek 9. února dvě až tři desítky squatterů. Před soudem v pátek stanulo devět z nich, kteří v domě setrvali navzdory výzvám policie i vlastníka. Aktivisté uvedli, že smyslem jejich akce bylo to, aby dům nezůstal prázdný a aby se jej podařilo oživit.
