Extremistické subjekty v letošním prvním čtvrtletí v Česku uspořádaly 93 akcí, což bylo o 20 více než ve stejném období loňského roku. Extremistická scéna byla klidná a bez mimořádných událostí. Bezpečnostní složky neobjevily poznatky o zvýšeném riziku násilných aktivit, které by s působením politických extremistických hnutí souvisely. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Extrémní pravice vystupovala nejednotně. Dělnická strana sociální spravedlnosti podle vnitra téměř vyklidila veřejný prostor a na výraznější veřejná vystoupení v prvním čtvrtletí rezignovala i Národní demokracie, která se snaží získat hlavní postavení uvnitř extrémní pravice. "Za tím účelem se pokoušela navázat spolupráci s jednotlivci a subjekty spjatými s neonacistickým hnutím," stojí ve zprávě.
Bezpečnostní složky také zaznamenaly několik neveřejných a utajovaných koncertů takzvané white power hudby, která je určena pro stoupence neonacistického hnutí. Podle vnitra jde o nový trend, jelikož konání těchto akcí bylo po roce 2009 na ústupu. "Žánrově se jednalo o styl hatecore či national socialist hardcore. Tzv. hatecorové kapely razantně propagují neonacismus a šíří nenávist," napsalo vnitro. Celkem pravicové subjekty uspořádaly od začátku ledna do konce března 40 akcí, což bylo o osm víc než loni.
Nejvýraznější roli na levicové částí spektra hráli v prvním čtvrtletí letošního roku anarchisté, kteří se například snažili aktivně podporovat pražské centrum Klinika. Zaměřili se také na obranu některých stíhaných kolegů. Jde například o Lukáše Borla, který bývá označován za zakladatele takzvané Sítě revolučních buněk. Organizace se v minulosti mimo jiné přihlásila k několika útokům na pražskou restauraci Řízkárna nebo k zapalování policejních aut. Podle vnitra anarchisté zpochybňují důvody jejich stíhání a vykreslují stíhané kolegy jako mučedníky. Extrémní levice v prvním čtvrtletí uspořádala 53 akcí, což bylo o 20 víc než loni.
Policie od začátku letošního ledna do konce března zaznamenala 32 trestných činů s extremistickým podtextem. Bylo to o tři víc než za stejné období loňského roku. Nejčastěji byly trestné činy spáchány v Ústeckém kraji, a to v devíti případech. Šest případů pak policie zaznamenala v Praze. Žádný extremistický trestný čin naopak nebyl evidován ve Středočeském, Olomouckém, Pardubickém a Karlovarském kraji.
