Stav lidských práv v Česku se za poslední rok zhoršil. Vládní škrty dopadly na seniory, neúplné rodiny, děti, nezaměstnané i postižené. Zastavilo se začleňování romských dětí do běžných škol a nenávist vůči Romům roste. Přibývá výpadů proti sexuálním menšinám. Věznice jsou stále přeplněnější. Vyplývá to ze zprávy o stavu lidských práv za rok 2011, kterou představil Český helsinský výbor. Podle jeho představitelů jediným pozitivem loni bylo probuzení občanské společnosti.
"Bohužel žádné dobré zprávy říct nemohu. Situace se na poli lidských práv zhoršuje," uvedla předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. Podle ní je důvodem nejen krize a šetření, ale za zhoršováním je i nezájem politiků, či naopak jejich populistické kroky. Uvedla, že také prezident Václav Klaus problematiku lidských práv znevažuje.
Přibývá chudých
Podle Šabatové nastal posun k horšímu v naplňování sociálních práv. Kvůli vládním škrtům se zhoršovala situace neúplných rodin, dětí, seniorů i handicapovaných. Řada lidí se propadá do chudoby. Starší lidé tvoří téměř polovinu lidí, kteří se ocitli na její hranici. Pod hranicí životního minima žilo přes 152 tisíc domácností, tedy o 15 tisíc víc než v roce 2010, uvedl Český helsinský výbor.
Zpráva poukazuje na to, že se zastavil program začleňování romských žáků do běžných škol. Nelepší se situace Romů v zaměstnávání či bydlení a zhoršuje se bezpečnost. Nenávist vůči menšině totiž prý roste. Český helsinský výbor připomněl růst napětí a protesty extremistů na Šluknovsku, k nimž se přidávali i "normální občané".
Dobrý stav není ani ve vězeňství. Zatímco na konci loňska připadalo na 100 tisíc obyvatel 219 vězňů, letos v dubnu to už bylo 225. Ve srovnatelném Rakousku je to přitom stovka, podotkla Šabatová. Zhruba třetina vězňů má trest do jednoho roku, nevyužívají se alternativní tresty. Na podmínkách se negativně podepisují úspory.
Podle Českého helsinského výboru přibývá i výpadů proti lesbám, gayům, bisexuálům a transsexuálům. Kladně aktivisté hodnotí konání prvního průvodu hrdosti Prague Pride. Za pozitivní považují hlavně probouzení společnosti, která začíná protestovat a volat po změně.
