Extrémně kritický zůstává zdravotní stav dvou pacientů, kteří se léčí s prasečí chřipkou v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. Podle ošetřujícího lékaře je jejich stav stále velmi vážný. Muž a žena leží na oddělení ARO a jsou napojeni na přístroje. Oba mají těžký zápal plic, dostávají antivirotika a záleží teď na jejich organismu, jak se s infekcí vypořádá.
"Nejsou na tom moc dobře, ani ošetřující lékař si netroufá odhadnout vývoj," řekla mluvčí nemocnice Petra Pekařová s tím, že aktuálně to nevypadá u obou pacientů na nějaké radikální zlepšení, ale ani na zásadní zhoršení. Stav se nemění.
Muž i žena patří do rizikové skupiny chronických pacientů, muž je obézní kardiak, žena je rovněž obézní. Pacienti s touto zátěží jsou při chřipce více ohroženi komplikacemi. I proto právě jim radí lékaři očkování.
Mluvčí připomněla, že případů prasečí chřipky má nemocnice i několik do roka. Varovala proto před panikou, epidemie prasečí chřipky v ČR není.
Nakažených přibývá
Podle předvánoční zprávy Národní referenční laboratoře pro chřipku v Česku ani v Evropě letos chřipková epidemie zatím nepropukla. Počet nakažených však už začíná zvolna stoupat. U části pacientů jde o infekci virem prasečí chřipky.
Podle nejnovějších dostupných dat za 49. týden byla ze všech vzorků vyšetřených v evropském systému potvrzena chřipka ve 255 případech. Typ A i B byly v Evropě téměř v rovnováze - 53,3 procent typ A a 46,7 procent typ B. Národní referenční laboratoř zachytila v ČR čtyřikrát chřipku, ve třech případech typ A, v jednom případě typ B. Další vzorky k vyšetření dostala laboratoř z Plzně, u části očekávala, že půjde o chřipku prasečí.
Podle odborníků se chřipka A(H1N1) zvaná prasečí vyskytovala v ČR v menším počtu i v předchozích dvou letech, kdy dominovala chřipka B. Pandemický kmen složený z části chřipky prasečí, lidské a ptačí vyvolal epidemii v roce 2009.
Tato chřipka se objevila poprvé na jaře 2009 v Mexiku. Na planetě se jí pak nakazily statisíce lidí, tisíce zemřely. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pandemii a doporučila výrobu vakcíny, kterou farmaceutické firmy rychle připravily. O očkování ale byl malý zájem a vlády se začaly očkovacích dávek zbavovat.
WHO pak čelila kritice za to, že nebezpečí přecenila a byla pod vlivem výrobců vakcíny. Pandemie v roce 2009 podle odborné studie nakonec na celém světě zabila čtvrt až půl milionu lidí.
