Ministryně bez portfeje Džamila Stehlíková (SZ) se chystá přesvědčit kabinet, aby schválil odkoupení výkrmny, která stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle jejího odhadu by vláda mohla do konce letošního roku s konečnou platností rozhodnout o postupu v případě vepřína v Letech u Písku. Stehlíková má ve vládě na starosti problematiku menšin.
Podle historických pramenů prošlo letským sběrným táborem 1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi. Romští aktivisté již delší dobu požadují odstranění vepřína. Podle nich znevažuje památku obětí. Pro svůj požadavek hledali koncem ledna podporu i v OSN. K odstranění výkrmny vyzval ČR před dvěma lety také Evropský parlament.
"První krok musí učinit stát. Žádné jiné alternativy než toto řešení (odkoupení) nepřicházejí v úvahu," řekla Stehlíková. Podle ní je však nutné pro tento krok získat nejprve politickou podporu. Podklady pro vládní rozhodnutí připravuje pracovní skupina, kterou tvoří zástupci jednotlivých ministerstev. Ti by měli vytvořit materiál, "který by vládu přesvědčil o nutnosti odkoupení budovy vepřína". Ministryně dodala, že termín předložení dokumentu bude záviset na tom, jak rychle se řešení podaří vyjednat s jednotlivými rezorty.
S návrhem na zrušení letské výkrmny přišel v roce 1999 tehdejší vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Naposledy se případem začal zabývat kabinet Jiřího Paroubka (ČSSD) v roce 2005. Stát vyjednával s firmou AGPI, která areál vlastní. Odkoupení by podle některých odhadů mohlo přijít až na miliardu korun. Záležitost se do loňských parlamentních voleb kupředu posunout nepodařilo.
Podle Stehlíkové dosud ke konečnému rozhodnutí politická vůle chyběla. "Veškeré dokumenty, které byly vládě předkládány, neobsahovaly apel, aby se k vyjednávání s majitelem vepřína přistupovalo tak, že vláda je rozhodnuta," podotkla ministryně.
O dalším osudu pietního místa by se podle Stehlíkové začalo jednat až poté, co by kabinet o případném odkupu rozhodl. Ministryně míní, že by vepřín nemusel zaplatit jen stát. Na vyřešení problému a zřízení památníku, který by připomínal oběti romského holocaustu, by Česko prý mohlo získat i peníze z evropských fondů. Na budování by se mohly podílet také soukromé zdroje, dodala Stehlíková.
Foto: Karel Šanda
