Z dubnového průzkumu agentury STEM vyplývá, že více než dvě třetiny Čechů mají negativní vztah k Romům. Jen každý dvacátý je vnímá příznivě. Čtyři pětiny lidí si nemyslí, že by se v Česku mělo na práva romské menšiny více dbát. Postupně ubývá také těch, podle nichž by každá etnická skupina či menšina měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Do průzkumu se zapojilo 1191 lidí nad 18 let.
"Postoje české veřejnosti k romským spoluobčanům jsou již několik let stabilní. Dvoutřetinová převaha občanů má k romské menšině odmítavý vztah, či k ní dokonce pociťuje odpor," uvedli autoři výzkumu. Stejně jako všechny ostatní obyvatele republiky vnímá Romy pětina dotázaných. O velmi dobrém vztahu s příslušníky romské menšiny se zmínil jen každý stý člověk. Třetina lidí Romy mírně odmítá, čtvrtina se k nim staví vysloveně odmítavě. Odpor k nim pociťuje 11 procent občanů. Lhostejní jsou osmi procentům lidí.
V roce 1994 o negativním vztahu k Romům mluvilo 73 procent Čechů a Češek. V dubnu 2005 jich bylo o desetinu méně. V posledních dvou letech naopak osob se záporným postojem opět přibývá. Letos v dubnu se do této skupiny zařadilo 68 procent dotázaných.
S názorem, že by se mělo víc dbát na práva romské menšiny, nesouhlasí 82 procent dotázaných. O opaku je přesvědčen zbytek, častěji lidé vzdělanější a lépe zajištění. "Přesvědčení, že by česká společnost měla víc dbát na práva romských spoluobčanů, se ve srovnání s minulými dvěma lety znatelně snížilo a je na stejné úrovni jako v roce 1999," uvedli autoři. V letech 2005 a 2006 se klonila k větší pozornosti právům Romů čtvrtina lidí.
Možnost žít podle tradic přiznává menšinám 52 procent lidí. Rozhodně proti je 17 procent. Podíl těch, kteří by jiný způsob života respektovali, klesá. "Na jaře 1994 se souhlasně vyjádřily téměř dvě třetiny respondentů, v letech 2005 a 2006 tři pětiny lidí," uvedli autoři. Životu podle vlastních zvyků by nebránili častěji mladí, osoby majetnější a s pozitivním či lhostejným postojem k Romům.
Podle romských aktivistů a ochránců lidských práv k sílící "protiromské náladě" ve společnosti přispívají například i výroky vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL). Zájemci o státní příspěvky radil, aby se jel opálit a dělal binec a ohně na náměstích. Již dříve uvedl, že ještě jako starosta Vsetína čistil město od vředu. Radnice tehdy vystěhovala romské rodiny z rozpadlého domu v centru. Naznačoval také, že se Romům nechce pracovat. Romské organizace na vicepremiéra podaly za jeho vyjádření trestní oznámení.
Výroky Edelmannové na adresu Romů prý nevybočují z normálu
Veřejné vystupování předsedkyně řádně registrované Národní strany Petry Edelmannové na podporu vicepremiéra Jiřího Čunka (KDU-ČSL) na demonstraci uspořádané proti jeho výrokům o Romech nevybočuje z běžného vyjadřování v českém tisku a českých politiků. Tvrdí to politolog Zdeněk Zbořil.
Edelmannová se minulý měsíc zúčastnila demonstrace proti Čunkovým výrokům před úřadem vlády jako přihlížející, popřípadě jako neformálně diskutující. Zásadně nazývala Romy Cikány. Chování některých členů romské komunity považuje za vlastní celé komunitě, kterou nedostatečně definuje. Přisuzuje jí neartikulovaný řev, nepřizpůsobivost, nízkou vzdělanost, neschopnost vyjadřovat se, štvaní. Poukazovala na skutečnost, že údajně některé demonstranty přivezly vozy taxislužby.
Zaměňování individuálních charakteristik za skupinové a přisuzování kolektivní odpovědnosti jednotlivcům je podle Zbořila typickým projevem historického rasismu a v současnosti populárního šíření zášti a nenávisti, které se ovšem netýká jen etnicky a kulturně, ale i sociálně a politicky odlišných skupin občanů.
Foto: Petra Mášová
