Stíhání exprokurátora bude pokračovat, rozhodl šéfžalobce Zeman

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil začátkem října rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Mělníku, které zastavilo trestní stíhání pětaosmdesátiletého bývalého prokurátora Tomáše Liptáka. Stíhání muže, který byl obviněn kvůli vystěhování několika českých sedláků a jejich rodin v 50. letech minulého století v rámci takzvané Akce K (Kulak), tak pokračuje. Řekla to Zemanova mluvčí Helena Markusová.

"Usnesení o zastavení stíhání T. Liptáka bylo nejvyšším státním zástupcem dne 1.10.2013 zrušeno a uloženo Okresnímu státnímu zastupitelství v Mělníku další doplnění důkazů," uvedla mluvčí. Okresní žalobci přitom v červenci stíhání zastavili kvůli tomu, že podle nich byl čin již promlčen.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu viní někdejšího prokurátora, který působil v Kralupech nad Vltavou, ze zneužití pravomoci. Podle vyšetřovatelů v dubnu 1953 věděl o rozhodnutí komise okresního národního výboru týkající se vystěhování rodiny zemědělce Václava B. z obce Újezdec.

"S tímto rozhodnutím byl minimálně srozuměn, neboť proti tomu nezakročil prostředky danými mu institutem všeobecného dozoru podle zákona č. 65/1952 Sb. o prokuratuře, čímž měl nesplnit povinnost vyplývající z pravomoci okresního prokurátora v úmyslu způsobit jinému závažnou újmu pro jeho politické přesvědčení, přičemž k protiprávnímu vystěhování rodiny došlo dne 28. května 1953," citoval již dříve z usnesení o zahájení trestního stíhání policejní mluvčí Jan Srb. Policisté Liptáka stíhají také kvůli dalšímu skutku - prý věděl i o vystěhování další rodiny v obci Dřínov.

Za zneužití pravomoci muži hrozí od dvou do deseti let vězení. Dosud byl za Akci K pravomocně odsouzen pouze bývalý předseda místního národního výboru Ladislav Nakládal, který od soudu v roce 2011 odešel s osmnáctiměsíčním podmíněným trestem. Stíhání většiny dalších obviněných žalobci kvůli promlčení nebo jejich špatnému zdravotnímu stavu zastavili.

Komunisté vysídlovali "vesnické boháče" v letech 1951 až 1954 na základě výnosu tří tehdejších ministrů z 22. října 1951 - bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek, který byl pro ně pracovištěm i bydlištěm. Zákaz pobytu přitom nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny, které se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu.

O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 "rodinných celků".