Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina, který v Česku nedostal azyl. Jako Rus se v azylovém řízení nemohl domáhat ochrany před vydáním do třetí země, v tomto případě do Spojených států. Bylo by to podle NSS v rozporu s podstatou institutu mezinárodní ochrany. NSS o rozhodnutí informoval na svém webu.
O Nikulinovo vydání usilovalo i jeho domovské Rusko. Po odmítnutí Nikulinovy ústavní stížnosti a rozhodnutí ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) ale Česko vydalo Nikulina do USA, kde čelí obvinění z útoků na sociální sítě a webové úložiště.
NSS se nyní nezabýval přípustností vydání, ale čistě azylovou problematikou. Konkrétně řešil otázku, zda lze institut mezinárodní ochrany z humanitárních důvodů využít k ochraně žadatele před hrozbou pronásledování či vážné újmy v jiném než domovském státě. Dospěl k závěru, že to není možné.
"Stěžovatel, který je občanem Ruské federace, se v řízení o udělení mezinárodní ochrany nemohl domáhat ochrany proti vydání do Spojených států, neboť taková žádost je zcela v rozporu se samotnou podstatou institutu mezinárodní ochrany. Ten vždy slouží k poskytnutí ochrany před nebezpečím hrozícím ze strany země původu (nebo jí schvalovaným)," uvedla soudkyně NSS Eva Šonková.
Nikulin do Česka přijel v říjnu 2016 na turistické vízum. Policie ho zadržela na základě amerického zatykače. Městský soud v Praze loni v květnu rozhodl o přípustnosti vydání do USA i Ruska, které o něj také zažádalo.
Loni v prosinci také Nikulin požádal o mezinárodní ochranu, kterou mu vnitro neposkytlo. V březnu jeho žalobu zamítl Městský soud v Praze. Odůvodnil to například tím, že Nikulin žádost podal teprve po 14 měsících pobytu v Česku a z okolností jasně vyplývalo, že se snažil vyhnout vydání do USA.
"Námitky, které stěžovatel uvedl v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a následně pak v řízení před správními soudy, tj. politické pozadí případu a nepřiměřená výše trestu, který mu ve Spojených státech hrozí, byly posouzeny a vypořádány v řízení o přípustnosti vydání završeném rozhodnutím Ústavního soudu a správní soudy nejsou povolány se jimi v tomto řízení zabývat," uvedla Šonková.
Americký zatykač spojuje Nikulina s devíti skutky z let 2012 až 2013. Podle amerických vyšetřovatelů se dopustil útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox. Rusko požadovalo Nikulinovo vydání kvůli dřívější internetové krádeži. Podle Pelikána byla ale americká žádost o vydání Nikulina důvodnější.
Američtí činitelé rozhodnutí vydat Nikulina do USA ocenili. Naopak ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad jeho vydáním do USA pobouření. Pelikánovo rozhodnutí o vydání Nikulina do USA kritizoval i prezident Miloš Zeman, který ministra předtím žádal, aby Nikulina vydal do Ruska. Podle Zemana může vydání údajného hackera posloužit k vnitropolitickému boji v USA a Česko by se do takového boje nemělo zapojovat.
