Do pořadu Duel Jaromíra Soukupa přijal pozvání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V pořadu se probírala nejen aktuální témata, ale došlo také na diskuzi o mzdách a dvojí kvalitě potravin.
Mezi hlavní témata zařadil moderátor nízké platy. V úvodu pořadu se Jaromír Soukup hosta zeptal, zda má smysl zvyšovat minimální mzdu, kterou v České republice pobírá asi 150 tisíc lidí. "Ano, zvednout minimální mzdu má velký význam. Pracující člověk by na tom měl být lépe než ten, který pobírá sociální dávky. Pro zvýšení minimální mzdy jsou i zaměstnavatelé," vysvětluje Středula a navrhuje, aby se úroveň minimální mzdy zvýšila na 15 tisíc korun. "Stále je to ještě docela nízko. Produktivita je na úrovni přes 60 procent, takže jsou rozhodně důvody, aby rostla. Minimální mzda navíc snižuje objem černých peněz a také to má stabilizační charakter, protože tím podpoříte podnikání," říká předseda.
Soukup navíc uvedl, že Česká republika má šestou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii, a svého hosta se zeptal, co by měla ze zmíněného navýšení "obyčejná paní v Sedlčanech". "Jestliže má minimální mzdu, tak to pro ni bude rozhodně pozitivní zpráva. Pokud to bude o těch 1650 korun, tak ten růst bude vyšší, než je růst cen, a zvýší se tím její kupní síla. Bude spokojenější, bude si moci více dovolit," vysvětluje.
Moderátor však záhy argumentoval a zeptal se, proč se jedná právě o částku 15 tisíc korun. "Měli jsme asi šest variant. Zohlednili jsme, o kolik by se musela zvýšit minimální mzda, aby byla zachována alespoň její kupní síla. Potom jsme počítali částku asi 40 procent, což je hranice, kam se chtěla dostat minulá vláda a nedostala, protože nyní je poměr minimální mzdy k průměrné asi 38 procent. Shodli jsme se, že přepočet asi 41 procenta je částka, která není ani příliš vysoká, ani nízká, ale alespoň se někam posuneme v evropském srovnání. Zejména z hlediska kupní síly," odpověděl Středula.
Vzorům se vzdalujeme
Téma hovoru se následně stočilo k roku 1989 a moderátor připomněl, jak se tehdy mluvilo o tom, že do pěti let budeme mít stejné platy jako Němci. To byla vize vstupu do Evropské unie. Upozornil však, že se objektivně nestala a teď jsme na 33 procentech průměrné mzdy v Německu. Svého hosta se proto zeptal, zda může tato diskuze o platech situaci dramaticky změnit. "Bohužel je to pravda. Naši makroekonomové počítali, jak se při tempu růstu mezi lety 2013 a 2017 přibližujeme k Německu či Rakousku například v HDP na zaměstnance. Bohužel se naopak vzdalujeme," potvrdil svá slova konkrétními čísly. Soukup v souvislosti s tím uvedl, že ekonomika sice údajně šlape, ale čeští občané z toho tolik nemají. A z naší práce navíc odplyne asi 600 miliard do zahraničí v podobě dividend. "S tím také souvisí zvýšení minimální mzdy. Cíl vlády musí být také podpora malých a středních podnikatelů," navrhl Středula řešení.
Dalším tématem se stala délka pracovní doby. Za celou naši pracovní kariéru odpracujeme o devět let více než Němci. Středula už v minulosti navrhl snížit pracovní dobu o půl hodiny denně. "Už se nám to dokonce daří. V 77 procentech podniků, ve kterých působíme, se nám to podařilo prosadit. Rozhodně tím nic nelikvidujeme. Zároveň navrhujeme další týden dovolené navíc. Lidé jsou spokojenější a ty firmy, které to zavedly, fungují. Spokojený zaměstnanec přinese firmě rozhodně více," uzavírá Středula.
Na závěr pořadu zmínil Soukup nešťastnou strukturu průmyslu v České republice a Středuly se zeptal, jaké kroky by podnikl, kdyby byl ministrem průmyslu. "Celá vláda musí mít představu, kam chce směřovat Českou republiku. V současné chvíli to tak není. Česká republika nemá takovou hospodářskou strategii. Měla by obsahovat cestu do vyšších zpracovatelských úrovní. Musí tady fungovat cílená podpora subjektů, které působí na území České republiky," uzavírá Středula.
