Vysoké učení technické v Brně podpořilo svého studenta Ondřeje Bělicu, který v rámci diplomové práce čistým řezem oddělil část betonového vojenského bunkru ve Vratěníně na Znojemsku. Podle stanoviska školy zveřejněného na úřední desce je to možná v očích veřejnosti neobvyklý počin, nicméně nesměřuje proti hodnotám české historie.
"Naopak, jeho cílem bylo poukázat na dědictví vojenské minulosti a na technické provedení staveb s ní spojených," uvedla škola ve stanovisku.
Podle čtvrteční zprávy Mladé fronty Dnes Bělicův projekt vyvolal negativní reakce u příznivců vojenské historie, přestože mladý umělec měl souhlas majitele pohraniční pevnůstky i sousedního pozemku a vše předem probral i se starostou Vratěnína. Další kritiku sklízel Bělica na sociálních sítích.
Student fakulty architektury a fakulty výtvarných umění chtěl upozornit na situaci, kdy jsou bývalé vojenské bunkry rozprodávány Armádou ČR coby nepotřebný majetek, a zároveň ukázat jednu z možností využití takzvaného "řopíku" v krajině. Inspiroval se poválečnými umělci, kteří se věnovali takzvanému land artu.
"Architektonicky promyšleným řezem otevírám pohled z bunkru na obec Vratěnín, zároveň prosvětlením řezu upozorňuji na geniální technologii stavby," uvedl student. Několik podobných projektů se podle Vysokého učení technického uskutečnilo v Nizozemsku.
Studenta podpořil majitel objektu Jaroslav Zelinka, který právě kvůli zájmu o historii několik řopíků koupil od ministerstva obrany, má jich sedm. "Na druhou stranu je potřeba říct, že těchto objektů vzniklo velké množství, prakticky tisíce a mnohé z nich byly zdevastovány bez jakéhokoliv povšimnutí, emocí či zájmu médií," cituje VUT Zelinku ve stanovisku. S Bělicovým uměleckým záměrem se prý ztotožnil.
