Představitelé studentského hnutí z roku 1989 se domnívají, že demokracie v Česku není kvůli možné výstavbě radarové základny USA v zemi ohrožena. Šimon Pánek, Tomáš Klvaňa, Václav Bartuška, Martin Mejstřík a Marek Benda na Národní třídě v Praze podpořili představitele iniciativy Pro, kteří nesouhlasí s demonstrací svolanou do Prahy na Václavské náměstí na sobotu 17. listopadu.
V den výročí takzvané sametové revoluce chtějí někteří studenti spolu s odpůrci radaru vyjádřit nespokojenost se stavem demokracie v Česku i politikou vládní koalice.
Kavárník Martin Kotas z iniciativy Pro, která stavbu radaru podporuje, si myslí, že demokracie v Česku funguje. "Naopak si myslíme, že plebiscitem se ohánějí ti, kterým na formalitách ústavní demokracie nikterak nezáleží, ale potřebují k naplnění svých cílů využít davových vášní," řekl u pamětní desky listopadových událostí novinářům.
Podle ředitele společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka demonstrace pouze zneužívá datum 17. listopadu. "Předpokládám, že většina rozumných lidí si uvědomí, že když je tam Společnost Julia Fučíka a další krajně levicové a podezřelé skupinky, že ta věc je divná," řekl Pánek, který výstavbu radaru podporuje. Podle něj referendum o radaru není žádným prubířským kamenem demokracie.
Senátor Martin Mejstřík zalitoval, že demonstraci podpořili také někteří studenti vysokých škol. Podle něj je smutné, že "nedokážou rozlišit mezi demokracií a diktaturou či svobodou a nesvobodou". Setkání se také zúčastnil současný vládní koordinátor pro radar Tomáš Klvaňa, poslanec ODS Marek Benda nebo zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost při ministerstvu zahraničí Václav Bartuška.
Odpůrcům radaru se nelíbí například to, jak vláda o americkém záměru informuje. Podle nich vede pouze propagační kampaň. Sobotní demonstraci podporují také některé odborové organizace nebo členové Ligy starostů proti radaru. Iniciativu Ne základnám podle údajů z webových stránek podporuje přes 50 českých a mezinárodních organizací, mezi kterými mimo jiné jsou Humanistické hnutí, Mezinárodní mírové hnutí, Mladí zelení nebo pražská organizace Mladých sociálních demokratů. K petici iniciativy se podle webu připojili také filozof Erazim Kohák či režiséři Věra Chytilová a Zdeněk Troška.
Vláda o radaru, který by měl stát ve vojenském újezdu Brdy, vyjednává i přes nesouhlas většiny veřejnosti. Záměr vyvolává také negativní reakce v Moskvě. Vyjednávání o podmínkách stavby a fungování radaru vedou s USA diplomaté i zástupci ministerstva obrany. Zatím však není jisté, kdy chce Washington definitivně slyšet, zda Praha na zapojení do protiraketového systému kývne. Prezident Václav Klaus je přesvědčen o tom, že americký radar nakonec na českém území postaven bude.
Ilustrační foto: Petra Mášová
