Český kalendář je plný bizarních svátků. Zatímco téměř celá Evropa bude mít volno v úterý 1. listopadu na svátek Všech svatých, Češi půjdou do práce a "dušičky" uctí už 28. října.
I sám 28. říjen je především cimrmanovský svátek. "Vždyť je to šílené, slavit svátek státu, který už neexistuje," říká o nadcházejícím pátečním výročí Jiří Rak, historik Univerzity Karlovy a známý bořič českých mýtů. Slavit zaniklé Československo je věru podivná tradice, větší logiku by asi měly oslavy vzniku samostatné České republiky, tedy výročí 1. ledna 1993.
Historické veletoče jsou spojeny takřka s každým svátkem v kalendáři. Třeba osvobození jsme dříve slavili 9. května. V roce 2000 se svátek přesunul na 8. květen jako Den osvobození a nyní se slaví pod názvem Den vítězství. Kapitulace německých vojsk totiž vstoupila v platnost 8. května 1945 ve 23.01 hodin středoevropského času, což odpovídalo jedné minutě po půlnoci 9. května moskevského času. A za komunismu jsme samozřejmě slavili podle Moskvy. Jenže, proč Den vítězství? Vyhráli snad Češi Evropě válku?
* Svátek Všech svatých slaví 1. listopadu celá křesťanská Evropa. Do práce se nechodí ani v Litvě, ve Slovinsku či v Portugalsku. Proč čeští poslanci odmítají v kalendáři právě "dušičky"?
* A proč se parlament bojí velikonočního Velkého pátku, vánočních Tří králů či Svatodušních svátků?
* Co jsou to "významné dny"? Proč slavíme Den rodiny a Mezinárodní den žen?
* A kdy vstoupí do kalendáře Den trpaslíků, Den gumových a Den suchého zipu?
Odpovědi na tyto i další otázky najdete v časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 24. října 2011.
