Méně lidí než před rokem přijelo dnes do Staré Boleslavi u Prahy na národní svatováclavskou pouť. Mše na Mariánském náměstí sloužené během vytrvalého deště kardinálem Miloslavem Vlkem s dalšími českými a moravskými biskupy a desítkami kněží se zúčastnilo přes 1000 lidí.
"Už dávno neplatí heslo, že poručíme větru a dešti, ale k pouti se hodí i nějaká oběť patřící ke slavení," řekl kardinál Vlk poutníkům a návštěvníkům mše, mezi kterými byl i premiér Mirek Topolánek.
"Jsem rád, že tento svátek není jen církevní, ale kombinovaný se světským, a že takto bereme českou státnost vážně," řekl Topolánek.
Olomoucký arcibiskup Jan Graubner v promluvě hovořil o aktuálních problémech českého státu, zmínil nízkou porodnost, krizi manželských hodnot i nedostatek pracovních sil. "Při ekonomické transformaci a školské reformě se zapomnělo na obnovu člověka," uvedl. V liturgii zazněly přímluvy za stát, za svět, za rodiny a za trpící a potřebné lidi.
Kvůli neustávajícímu dešti část návštěvníků opustila mši ještě před jejím ukončením. Na malý zájem o zboží si stěžovali stánkaři v okolí centra Staré Boleslavi a prázdno bylo i před atrakcemi připravenými pro děti.
Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava v 10. století, je v římskokatolickém pojetí jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích. Svatý Václav je považován za duchovního otce české státnosti.
Stejné datum je rovněž dnem, kdy Přemyslovci 60 let po Václavově smrti, 28. září 995, vyvraždili konkurenční rod Slavníkovců, aby pod svou vládou sjednotili celou českou zemi. Stará Boleslav v sobě jako katolické poutní místo spojuje svatováclavskou a mariánskou tradici. Připomíná se tam smrt knížete Václava, mučedníka, světce a zemského patrona, a uctívá se Palladium (záštita) - obrázek Panny Marie, který má podle legendy původ u svatého Václava.
Tisíciletou tradici staroboleslavských poutí podle církevních zdrojů přerušili komunisté, kult křesťanského knížete měl být vymazán z paměti národa. Poutě se tam obnovily v posledních letech.
Státním svátkem je dnešek od roku 2000. Rozhodování politiků o 28. září nebylo snadné. Některým vadilo, že by se jím měl stát den zavraždění knížete Václava, jiným zase to, že je to rovněž církevní svátek. Připomínali i fakt, že Václavovu památku zneužila protektorátní vláda kolaborující s nacistickou okupační mocí. Komunisté naopak poukazovali na Václavovu slabost, protože platil "výpalné" německým císařům.
Foto: archiv
