Nárůst počtu žadatelů o azyl v Kanadě je způsoben spíše ekonomickými důvody odcházejících lidí než stavem lidských práv v České republice. Novinářům to dnes po zasedání kabinetu řekl premiér Mirek Topolánek. Vláda podle něj vyzvala ministra vnitra Ivana Langera a ministryni pro lidská práva a menšiny Džamilu Stehlíkovou, aby o situaci jednali s kanadskými úřady.
Pokud by znovu hrozilo zavedení víz, má Langer vypracovat pro vládu materiál s návrhem, jak by se tomu dalo čelit, uvedl předseda vlády.
ČTĚTE TAKÉ: Romové žádají o azyl v Kanadě. Důvod? I Čunkovy výroky
| Od roku 1996 do roku 2000 požádalo v Kanadě o azyl 1 677 lidí s českým občanstvím, z nichž 962 azyl získalo. Nejvíce žádostí zaznamenaly kanadské úřady v roce 1997, kdy o azyl požádalo 1 221 českých občanů. V roce 2000 to bylo už jen 53 Čechů. Pokud člověk po příletu do Kanady požádá o azyl, příslušný úřad začne žádost zkoumat. To trvá zhruba 14 až 16 měsíců. Než rozhodne, dostane žadatel ubytování a měsíční příspěvek v řádu několika set kanadských dolarů (řádově tedy několik tisíc korun). Může se také rozhodnout, zda bude, či nebude pracovat. |
Vízovou povinnost pro české občany zavedla Kanada v roce 1997 kvůli vlně migrace českých Romů. Podle ministerstva vnitra se nyní situace téměř opakuje. "Myslím, že ve vládě není nikdo, kdo by si myslel, že obavy nemají své opodstatnění," uvedl Topolánek.
Podle zprávy ministerstva vnitra je pro zachování bezvízového styku mezi oběma státy důležitá zejména schopnost české i kanadské strany nastavit takové mechanismy, které ke snížení počtu českých žadatelů o azyl skutečně povedou. "Velmi podstatnou roli však sehraje kanadská kvazivládní instituce Výbor pro přistěhovalectví a uprchlíky, která v Kanadě rozhoduje o azylových žádostech a jejíž členové jsou ve vlastním rozhodování nezávislí," dodává ministerstvo.
Foto: ČTK
