Úterní hlasování o nestálém členství České republiky v Radě bezpečnosti OSN vidí český premiér Mirek Topolánek "velmi optimisticky". "Nechci předbíhat, ale myslím, že jsme udělali vše pro to, abychom navázali na naše členství v Radě z roku 1994 a převzali díl odpovědnosti, který nám podle mě náleží nebo o který bychom měli usilovat," řekl českým novinářům v newyorském sídle organizace.
Převzetím závazku kandidovat do Rady bezpečnosti, který schválila v roce 2003 vláda sociálnědemokratického premiéra Vladimíra Špidly, podle Topolánka jeho kabinet demonstruje kontinuitu české zahraniční politiky. Přestože to nebyla priorita Občanské demokratické strany, v jejímž čele stojí, po nástupu do vlády "jsme vzali vizi nestálého členství v Radě bezpečnosti za absolutní prioritu", uvedl. "Máme za sebou stovky jednání na dvoustranné i mnohostranné úrovni, telefonátů a lobingu," dodal.
Topolánek s vicepremiérem a ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem přijeli do sídla OSN podpořit českou kandidaturu několika setkáními se zahraničními diplomaty. S podobným cílem jednali koncem září v New Yorku prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
O členství v Radě bezpečnosti se Česká republika uchází na příští dva roky. Jediným protikandidátem jí je Chorvatsko.
Premiér se také jako vůbec první nejvyšší český státní představitel setkal s novým generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem, jehož ujistil o české podpoře reformy sekretariátu světové organizace. "Česká republika bude vždy podporovat lepší fungování této části organizace," uvedl premiér.
S Pan Ki-munem si také vyměnili názory na situaci v násilím zmítané súdánské provincii Dárfúru, o vývoji v Barmě či v jihosrbském Kosovu, řekl Topolánek novinářům. Na řešení těchto problémů a dalších dlouhodobých konfliktů, jako jsou na Haiti či na Západní Sahaře, nebo na otázky kolem sporného íránského jaderného programu, by se Česká republika zaměřila, pokud by byla do RB OSN zvolena, řekl Topolánek.
Pan Ki-munovi vysvětlil, že česká vláda není nyní schopna plnit požadavek OSN na dodávku šesti vrtulníků pro misi v Dárfúru, protože plní závazek 12 vrtulníků pro Afghánistán. Podle Topolánka se s Pan Ki-munem shodli, že Afghánistán je svým způsobem laboratoří práce regionálních a multilaterálních organizací.
"Musím říct, že mě Pan Ki-Mun velmi příjemně překvapil," uvedl.
Při úterní volbě do Rady bezpečnosti očekávají diplomatické zdroje, že česká kandidatura získá více hlasů než chorvatská, není ale pravděpodobné, že už v prvním kole dosáhne potřebnou dvoutřetinovou podporu. Vyšší šance České republice přičítají i chorvatská média, podle nichž má Praha více nadějí zejména kvůli širšímu diplomatickému zastoupení v rozvojovém světě.
V patnáctičlenné Radě bezpečnosti se každý rok obměňuje pět nestálých členů s dvouletým mandátem. Zbývajících pět křesel patří stálým členům s právem veta. Česká republika zasedala v RB OSN už v letech 1994 a 1995, Chorvatsko usiluje o tuto funkci poprvé.
Výhodou české kandidatury je především členství v Evropské unii, jíž bude Česká republika také v první polovině roku 2009 předsedat. Tuto okolnost zdůraznil Topolánek při obědě se současnými členy Rady bezpečnosti.
Připomněl také, že ČR se v posledních 15 letech účastnila více než dvacítky mírových misí na Balkáně, v Libérii, Sierra Leone, Kongu a Gruzii a při operacích s mandátem Rady bezpečnosti v Kosovu a Afghánistánu.
"Jsme malou zemí, jejíž bezpečí a prosperita byly vždy závislé na mezinárodní situaci. Zažili jsme okamžiky, kdy světové společenství nechtělo, či nemohlo zasáhnout, aby nám dalo záruky míru a svobody. Tato zkušenost s bezmocí světa vůči bezpráví, zkušenost s totalitními a tyranskými režimy nás vede k aktivnímu postoji při prosazování globální bezpečnosti," řekl Topolánek velvyslancům členských zemí Rady bezpečnosti.
Český premiér navštívil také v New Yorku místo, kde stávaly mrakodrapy Světového obchodného střediska zničené při teroristických útocích 11. září 2001. V programu měl také prohlídku.
Foto: Robert Zlatohlávek
