StB se zřejmě o Tošovského začala zajímat na základě rozkazu náčelníka komunistické rozvědky Karla Sochora z roku 1982. Rozkaz se týká ochrany československé ekonomiky a mimo jiné nařizuje vybudovat síť specialistů "hodnotitelů" ekonomických informací. Vyplývá to z dokumentů přístupných na internetových stránkách civilní rozvědky.
Tošovský byl podle Mladé fronty Dnes spolupracovníkem bývalé komunistické rozvědky, která byla součástí StB. Do kontaktu s tajnou bezpečností se prý dostal z titulu své funkce v říjnu 1986, kdy působil jako poradce předsedy Státní banky československé (SBČS).
"Západními teoretiky a politiky, realizujícími dobrodružný kurs Reagana, byla ekonomika určena jako hlavní oblast konfrontace a střetávání zájmů a tak ve svém dopadu ovlivňovala politiku vojenství a vztahy mezi národy," konstatuje část materiálu bývalé komunistické rozvědky. Sochor proto v roce 1982 nařídil operativcům i celé rozvědce získávat co nejvíce informací, které se týkaly ekonomické oblasti.
Klíčový pro osud Tošovského je zřejmě bod, kde se hovoří o tom, že pro vyhodnocování získaných informací bude vytvořena síť osob na různých ministerstvech, ale i v SBČS.
Z dokumentů podle MfD vyplývá, že Tošovský během své aktivní spolupráce nikoho neudal a úmyslně nepoškodil. Jeho spolupráce ale spočívala především právě ve zpracování odborných analýz, například k prolomení švýcarského bankovního tajemství ze strany USA nebo k situaci na úvěrovém trhu v Německu.
Pomohl prý StB s vyhodnocením některých zahraničních návštěv v bance. Některé analýzy vypracoval Tošovský podle MfD i pro nejvyšší vedení KSČ. Tošovský spolupráci s StB odmítá, připustil však, že od ministerstva vnitra získával důvěrné ekonomické informace.
Foto: Karel Šanda
