Tři dny nemocenské zdarma fungují, chválí si Nečas

Systém neproplácení prvních třech dnů nemoci podle ministra práce a sociálních věcí v demisi Petra Nečase  z ODS jednoznačně osvědčil. Ve srovnání s rokem 2007 klesl v roce 2008 počet případů pracovní neschopnosti ze 2,72 milionů nově hlášených případů na 2,22 milionu, což je nejnižší výsledek v historii České republiky.

Rozhodnutí Ústavního soudu, podle nějž se od července 2008 muselo proplácet 60 procent příjmu, podle Nečase pozitivní výsledky zbrzdilo. Systém neplacení prvních třech dnů nemoci vláda znovu prosadila od ledna letošního roku.

ČTĚTE TAKÉ: Senát odsouhlasil nemocenskou za první tři dny

Za únor až červenec loňského roku klesly výdaje na nemocenskou meziročně o 17,1 procenta, za srpen až září už jen o 3,7 procenta a za říjen až prosinec o 11,3 procenta. Meziročně mezi lety 2007 a 2008 kleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 na 5,18 procenta, dodal Nečas.

Takzvanou karenční lhůtu, tedy neproplácení prvních třech dnů nemoci, zavedlo podle Nečase 12 z 15 "starých" členů Evropské unie (před vstupem 10 nových zemí včetně ČR v roce 2004). Reformní kroky podle Nečase jednoznačně vedly k tomu, že se ušetřilo za placení "fiktivních" nemocí. Naopak se zvýšil počet dlouhodobé pracovní neschopnosti.

ČTĚTE TAKÉ: Nemocenská od září? Za první tři dny čtvrtina základu

Přestože systém Nečas vychvaluje, uznává, že se objevují problémy s pozdním proplácením nemocenských dávek. Od ledna totiž platí zcela nový systém, který činí potíže některým firmám a organizacím. Podklady, které posílají České správě sociálního zabezpečení bývají špatně vyplněné a chybné. Kvůli nutnosti ověřit si důležité informace o nemocných zaměstnancích u jejich zaměstnavatelů se proto občas výplata nemocenské zpožďuje.

"Ukazuje se, že je to často problém velkých aglomerací s velkým počtem velkých zaměstnavatelů a zaměstnanců," řekl Nečas. MPSV prý situaci analyzuje, navýšil se počet pracovníků Správy a je připraveno také poskytnout nějakou jednorázovou pomoc lidem, kteří se ocitnou v nouzi.

Od letošního ledna zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci na základě novely zákona o nemocenském pojištění nedostávají žádné nemocenské dávky. V následujících dnech, tedy od 4. do 14. dne nemoci, jim náhradu mzdy za prostonané pracovní dny ve výši 60 procent jejich průměrného výdělku vyplácejí zaměstnavatelé. Za to jim stát snížil odvody z 3,3 na 2,3 procenta; navíc jim polovinu výdajů na nemocné zaměstnance vrací.
Sociální demokraté a komunisté s karenční lhůtou nesouhlasí. KSČM například nedávno předložila do sněmovny zákon na zrušení lhůty.

Foto: Lucie Pařízková, Robert Sedmík