Volební systém to nedokáže postihnout. Kandidát podle zákona musí mít trvalé bydliště v místě, kde se uchází o hlasy. Řada z nich se tak těsně před volbami úředně stěhuje za "svými" voliči. Kritiku za to sklízí i nové politické subjekty, které chtěly dělat politiku "jinak". V centru metropole sklízí kritiku i Praha 1 sobě bývalého starosty Pavla Čižinského.
Šest zastupitelů, ale jen dva mají na území městské části Praha 1 prokazatelně "odbydleno". Pavel Čižinský a Valérie Talacková se mohou počítat mezi starousedlíky pražského centra. Zbylí čtyři zastupitelé podle všeho jen využili možnosti volebního systému. Třeba zastupitel Prahy 1 sobě Vladan Brož se na městskou část přestěhoval nedlouho před volbami v roce 2018. V ulici U Lužického semináře má sídlo firmy, ale podle svědectví sousedů na adrese nikdy nebydlel. "To jméno mi nic neříká," říká místní starousedlice.
Podobně je na tom i předsedkyně zastupitelského klubu Praha 1 sobě Amálie Počarovská, která je trvale hlášena v ulici Rámcová. Přitom podle dostupných informací a očitých svědků bydlí v Praze 2, v na místě je i jmenovka na zvonku. Další zastupitel David Skála trvale hlášený v Říční ulici bydlí dlouhodobě s rodinou v Suchdole na Praze 6. A ani poslední zastupitel Martin Špaček podle sousedů nebydlí ve Vodičkově ulici, kde má nahlášené trvalé bydlení.
Problematika účelového stěhování před volbami se přitom netýká jen kandidátů. Známé jsou případy, kdy se před plebiscitem nápadně zvýšil počet obyvatel a poté vzrostla i volební účast. Prokázat, že jde skutečně o účelové jednání, ať už ze strany kandidátů či samotných voličů je ovšem velice obtížné. Otázkou volebního systému se v minulosti zabýval Parlament i soudy.
