Úmrtí partnera vrhá do chudoby každého čtvrtého seniora. Vedle okamžitých nákladů na pohřeb jsou nuceni řešit i výrazný propad životní úrovně, varuje nová studie, kterou si dalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí.
Sedmdesátiletá Marie Kučerová z Prahy počátkem loňského listopadu ovdověla. Vedle ztráty životního partnera to pro ni znamenalo i značné finanční výdaje. "Za pohřeb a obřad jsem zaplatila okolo dvaceti tisíc korun," říká. Rozloučení s jejím manželem přitom patřilo mezi ta levnější. Ceny se v průměru pohybují okolo 23 až 28 tisíc korun, za hrob pozůstalí zaplatí třicet až šedesát tisíc korun (viz Kolik stojí pohřeb s obřadem).
"Pokud pozůstalí nemají vlastní finanční rezervy, dostávají se do finančně velmi složité situace," konstatuje studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV), který na žádost ministerstva práce a sociálních věcí spočítal dopady úmrtí na finanční situaci českých rodin.
Život za pár tisícovek
Odchod blízkého člověka přináší řadě seniorů i okamžitý propad životní úrovně. "Mám důchod okolo devíti a půl tisíce korun. Dostala jsem k němu asi tři tisíce vdovského a zažádala si o sociální dávky," říká paní Kučerová. I tak jí ale po zaplacení bydlení zbývají na život necelé tři tisíce korun měsíčně. "Nebýt toho, že mi pomáhají děti, nezvládla bych to," dodává.
"Senioři a zvláště seniorky patří po úmrtí svých blízkých mezi nejohroženější osoby," říká Sylva Höhne z VÚPSV, spoluautorka studie. V dokumentu se rovněž uvádí, že nenadálé výdaje spojené s pohřbem blízkého člověka dostanou do obtížné situace každého čtvrtého seniora. Například v domácnosti, kde mají oba důchod 11,5 tisíce korun (dohromady tedy 23 tisíc), klesají příjmy po smrti jednoho z nich na 13,7 tisíce měsíčně. Nejde-li o manžele, ale pouze o druha a družku, má pozůstalý senior k dispozici jenom 11,5 tisíce. Nedostává totiž vdovský nebo vdovecký důchod.
Řada starých lidí, kteří žijí samostatně, většinu svých příjmů okamžitě utratí a téměř nic neuspoří. Příčin je několik. Jednak to je problematická výše českých "státních" penzí, jež nedosahují ani 38 procent průměrné mzdy, ale i nízké úspory důchodců. Počet lidí, kteří mají založeno penzijní spoření, paradoxně už pět let klesá. A to i přesto, že se zvyšuje počet zaměstnavatelů, kteří na něj lidem přispívají. "Současné seniory ovšem trápí především vysoké náklady na nájemní bydlení," říká Höhne, podle níž jsou chudobou ohroženy především ženy s průměrnými a podprůměrnými penzemi.
Dlouhé čekání na dědictví
Ztráta blízké osoby může způsobit finanční problémy i lidem v produktivním věku. Podle nedávného průzkumu ČSOB si nečekaný výdaj vyšší než deset tisíc korun nemůže dovolit polovina rodin. Propad příjmů domácnosti je nejmarkantnější v prvních čtyřech měsících po úmrtí blízké osoby, tedy v době, než se vyřídí žádosti o pozůstalostní důchody a sociální dávky a než proběhne dědické řízení. Další potíže může způsobit, když mají lidé společný účet založený na jméno zesnulého partnera. Do vyřízení dědictví se k penězům nemusejí vůbec dostat.
Pocítit to mohou i poměrně mladí lidé, jimž nečekaně zemře partner například při dopravní nehodě a oni jsou naráz i s dětmi odkázáni na jedinou mzdu. Příjmy rázem klesnou o několik tisíc měsíčně. Například u rodiny s jedním potomkem, kde měli oba rodiče průměrné výdělky, je to podle propočtů Sylvy Höhne a jejích kolegyň téměř o devět tisíc korun méně.
Větší problémy mají lidé, kteří nebyli sezdaní. "Nemají nárok na vdovský či vdovecký důchod, který se pohybuje okolo sedmi až osmi tisíc korun," říká odbornice. U ženy s jedním potomkem, jíž nečekaně zemře partner, tak propad dosahuje téměř sedmnácti tisíc korun méně.
Podobný problém se do budoucna může týkat většího počtu domácností než dnes. Nesezdaných párů s potomky totiž přibývá, mimo manželství se rodí téměř polovina dětí. "Chudoba a hmotná nouze ohrožují spíše pozůstalé ženy, nicméně do rizikové situace se dostávají i muži, především ti žijící v nájemních bytech," dodává studie. Snad i proto postupně přibývá sociálních pohřbů. Města a obce se stále více potýkají s tím, že se o zemřelé lidi nikdo nestará. Musejí je tak nechat pohřbít samy, peníze jim pak proplatí stát. "Častěji řešíme pohřby, kdy zemřelý nemá pozůstalé. Ale jsou i takové případy, kdy se rodina k zemřelému nehlásí," konstatuje například Blanka Sunkovská z lounské radnice. Na podobný přístup si stěžují i v dalších městech.
Přibývá sociálních pohřbů
Za posledních deset let vzrostl počet sociálních pohřbů na desetinásobek. Ještě v roce 2007 se jich uskutečnilo 140, loni jich bylo už 1450. V prvním čtvrtletí letošního roku musely obce pohřbít 243 lidí, o něž se nikdo nestaral. "Nejčastější sociální pohřby jsou v Praze a v krajských městech. Důvodem je nejen anonymita a atomizace společnosti, ale zejména sídla velkých nemocnic a léčeben pro dlouhodobě nemocné," konstatuje Veronika Vároši z ministerstva pro místní rozvoj, které obcím pohřby dodatečně proplácí.
Možností, jak ulehčit rodinám, které přijdou o svého spoluživitele, přitom mnoho není. Jednou z nich je zažádat si o takzvané pohřebné, jehož výše je pět tisíc korun. To však rodině náleží pouze tehdy, zemře-li nezletilé dítě nebo rodič dítěte. Ročně tuto sociální dávku dostane okolo 2,5 tisíce lidí.
Vyšší důchody
Od počátku roku dostávají rodiče o 1800 korun vyšší daňové zvýhodnění na druhé a další dítě. Zvažovaly se i slevy na sociálním pojištění, aby si naspořili větší částku na penzi. To však zatím nebylo schváleno. KDU-ČSL nově navrhuje, aby se seniorkám zvýšily důchody o pět set korun za každé dítě, jež vychovaly. Důvodem je prý to, že kvůli rodičovské mají nižší penze.
